Nasrallah Butrus Sfeir

Nasrallah Butrus kardinál Sfeir (15. května 1920, Reyfoun – 12. května 2019, Bejrút) byl libanonský katolický kněz, v letech 1986 až 2011 76. maronitský patriarcha Antiochie, kardinál.

Jeho Eminence Nasrallah Butrus Sfeir
Kardinál-patriarcha Emeritní patriarcha Antiochijský
Církev	Maronitská katolická církev
Sídlo	Bkerké
Jmenování	7. května 1986
Předchůdce	Antoine Pierre Khoraiche
Nástupce	Béchara Butrus Raï
Znak
Svěcení
Kněžské svěcení	7. května 1950
Biskupské svěcení	16. července 1961
Kardinálská kreace	26. listopadu 1994 Bazilika sv. Petra, Řím kreoval Jan Pavel II.
Titul	kardinál-biskup patriarcha
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady	Patriarchální vikář Antiochijského patriarchátu (1961-1985) Generální vikář Antiochijského patriarchátu (1985-1986) Předseda Rady Maronitské církve (1986-2011) Předseda Shromáždění katolických patriarchů a biskupů v Libanonu (1986-2011) Předseda Rady Katolických patriarchů východu (2006-2011)
Osobní údaje
Země	Libanon Libanon
Datum narození	15. května 1920
Místo narození	Rayfoun, Libanon
Datum úmrtí	12. května 2019 (ve věku 98 let)
Místo úmrtí	Bejrút, Libanon
Příčina úmrtí	pneumonitida
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kněz

Studoval filozofii a teologii na Univerzitě svatého Josefa v Bejrútu. Kněžské svěcení přijal 7. května 1950. V roce 1956 se stal sekretářem patriarchální kurie v Bkerke a přednášel arabskou filozofii.

Biskup a patriarcha

Dne 19. června 1961 byl zvolen a o čtyři dny později potvrzen papežem Janem XXIII. jako titulární maronitský biskup Tarsu. Biskupské svěcení přijal 16. července téhož roku. Zůstal sekretářem patriarchátu. Od roku 1975 byl předsedou výkonné rady Konference katolických patriarchů a biskupů Libanonu. Podílel se na práci Charity v Libanonu.

Dne 19. dubna 1986 byl zvolen maronitským patriarchou Antiochie a 27. dubna téhož roku intronizován. 7. května 1986 tuto volbu potvrdil papež Jan Pavel II. Jako patriarcha vysvětil více než 40 biskupů, zřídil nové diecéze a promulgoval nový maronitský misál a lekcionář (v roce 1992).

Kardinál

Při konzistoři 26. listopadu 1994 ho Jan Pavel II. jmenoval kardinálem (šlo v pořadí o třetího kardinála z řad Maronitské katolické církve). Byl předsedou Konference katolických patriarchů a biskupů Libanonu. V roce 1995 předsedal speciálnímu synodu biskupů, který se věnoval situaci v Libanonu. Ovládal arabštinu, aramejštinu, francouzštinu, latinu, italštinu a angličtinu. Ve své funkci hlavy Maronitské katolické církve se rovněž angažoval ve veřejném životě Libanonu. Vyzýval ke stažení syrských vojsk ze země a k přenesení politických sporů ze sféry vojenské do sféry parlamentní. Svojí činností si rovněž získal uznání muslimských obyvatel Libanonu. Na funkci patriarchy rezignoval v únoru 2011. Jeho nástupcem byl zvolen Béchara Butrus Raï.