Vítkovice

Martináková v dětství hrála tenis a po té fotbal. K florbalu se dostala v roce 2009 v kroužku v DDM, který pořádal oddíl 1. SC Vítkovice. Za ten později začala i hrát.^[1][2] V Extralize žen nastoupila poprvé v sezóně 2015/2016. Ve svém prvním zápase asistovala na tři góly.^[2] V tomto ročníku získala s Vítkovicemi svůj první mistrovský titul.^[3] V další sezóně ženy ve finály prohrály,^[4] ale Martináková vyhrála titul s Vítkovickými juniorkami.^[5] V sezóně 2017/2018 vybojovala s ženami druhé zlato.^[6]

Švýcarsko

Od ročníku 2018/2019 ve 20 letech hrála ve švýcarské National League A za klub UHC Kloten-Dietlikon Jets.^[1] Hned v první sezóně vybojovali zlato v lize i v poháru. V ligovém finále asistovala na dva góly, ale zápas pro zranění nedohrála.^[1][7] Na následném Poháru mistrů 2020 (kde již za Jets hrála i její reprezentační spoluhráčka Hana Koníčková), získaly stříbro.^[8] V roce 2021 po zisku druhého titulu s Jets ukončila kariéru kvůli problémům s kolenem.^[9]

V klubu dál působila jako asistentka trenéra juniorského týmu, ve kterém hrála její mladší sestra Viktorie.^[1][10] Před sezónou 2022/2023 se stala nejprve asistentkou trenéra ženského týmu Zug United (a bývalého trenéra české ženské reprezentace) Saschi Rhynera, a od listopadu již hlavní trenérkou.^[10][1][11] Tým hned v tomto ročníku dovedla k vítězství ve Švýcarském poháru,^[11] a tím k účasti na novém formátu Poháru mistrů, na kterém ve čtvrtfinále porazily Vítkovice. Mezi její svěřenkyně v Zugu patřily mimo jiné tři české reprezentantky, Denisa Ratajová, Ivana Šupáková a Martina Řepková.^[12] V létě 2023 vyhrály švýcarský Supercup^[13] a v sezóně 2023/2024 tým pod jejím vedením získal titul vicemistra.^[14] Po neúspěšném začátku dalšího ročníku byla odvolána.^[15]