Nathan Söderblom

Lars Olof Jonathan Söderblom (15. ledna 1866 Trönö – 12. července 1931 Uppsala) byl švédský evangelický teolog a religionista, arcibiskup v Uppsale a nositel Nobelovy ceny míru. Byl představitelem moderní protestantské teologie a zabýval se dějinami náboženství se zaměřením na mazdaismus a staroíránské náboženství.

Nathan Söderblom
Narození	15. ledna 1866 Trönö, Švédsko Švédsko
Úmrtí	12. července 1931 (ve věku 65 let) Uppsala, Švédsko Švédsko
Místo pohřbení	Katedrála Uppsala (59°51′29″ s. š., 17°38′ v. d.)
Alma mater	Uppsalská univerzita
Povolání	pastor, historik, teolog, vysokoškolský učitel a autor autobiografie
Zaměstnavatelé	Lipská univerzita Švédská církev Uppsalská univerzita
Ocenění	Nobelova cena za mír (1930) čestný doktor Univerzity v St Andrews čestný doktor Univerzity Umeå čestný doktor Ženevské univerzity čestný doktor Oxfordské univerzity … více na Wikidatech
Nábož. vyznání	luteránství
Choť	Anna Söderblom (od 1894)
Děti	Helge Söderblom Sven Söderblom Staffan Söderblom Jon Olof Söderblom Brita Brilioth
Rodiče	Jonas Söderblom
Příbuzní	Staffan Söderblom (vnuk ze synovy strany) Robert Söderblom (vnuk)
Funkce	uppsalský arcibiskup (1914–1931) seat 16 of the Swedish Academy (1921–1931)
Podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Nathan Söderblom při udílení doktorátů (spodní řada uprostřed)

Narodil se v Trönö. Jeho otec byl evangelickým duchovním. Když ukončil střední školu, začal navštěvovat roku 1883 univerzitu v Uppsale. Tři roky na to zde ukončil studium filozofie a roku 1892 dovršil studium teologie. Jakmile opustil školu, byl vysvěcen na luteránského kněze. Od roku 1894 pracoval na švédském velvyslanectví v Paříži, kde dále studoval. Ve Francii se potkal s protestantem Augustem Sabatierem, který měl na Söderbloma značný vliv.

Roku 1901 završil své studium rigorózní prací o mazdaistických představách eschatologie. Díky této práci byl ještě téhož roku povolán zpět do Uppsaly na tamější univerzitu, aby učil coby profesor dějin náboženství na speciální katedře tzv. teologické propedeutiky.

V roce 1912 mu bylo nabídnuto místo profesora dějin náboženství na Lipské univerzitě. Söderblom tuto nabídku přijal a rok na to zde vydal své nejvýznamnější religionistické dílo Natürliche Theologie und allgemeine Religionsgeschichte. Roku 1914 je jmenován arcibiskupem v Uppsale, tudíž na univerzitě končí. Roku 1930 dostává Nobelovu cenu míru a o rok později umírá.

Typologická metoda

Söderblomova šíře zájmu o náboženství byl velmi rozsáhlý, avšak nejvíce vynikal znalostmi z oblasti mazdaismu. Je také autorem vlastní verze o původu náboženství, kterou vidí ve třech na sobě nezávislých prvcích:

• pojem duše, tedy animismus
• pojem síly, tedy dynamismus
• pojem „nejvyšší bytosti“ (A. Lang a W. Schmidt)

Toto jsou tři možnosti, jak poznat existenci boha. Söderblom dále rozeznává tři typy náboženství:

• národní náboženství
• mysticismus nekonečna
• prorocké zjevení

Teologie a církev

Biskupské svěcení N. Söderbloma ve švédské luterské církvi

Söderblom byl velkým znalcem a propagátorem ekumenismu a stoupencem teologického směru „evangelické katolicity“. Jako uppsalský arcibiskup r. 1928 instaloval slovenské evangelické biskupy Juraja Janošku a Dušana Fajnora.

Vyznamenání

Švédská vyznamenání

• rytíř Řádu polární hvězdy – 1910^[1]
• komtur velkokříže Řádu polární hvězdy – 6. června 1919^[2]
• rytíř Řádu Serafínů – 6. června 1926^[3]

Zahraniční vyznamenání

• rytíř Řádu čestné legie – Francie, 1905^[4]
• rytíř Řádu svatého Olafa – Norsko, 1905^[4]
• velkokříž Řádu bílé růže – Finsko, 1921^[5]
• velkokříž Řádu Dannebrog – Dánsko, 1925^[6]
• velkokříž Řádu Spasitele – Řecké království, 1925^[6]
• velkokříž Řádu etiopské hvězdy – Etiopské císařství, 1931^[7]
• velkokříž Řádu tří hvězd – Lotyšsko, 1931^[7]
• velkokříž Řádu svatého Olafa – 1931^[7]