Džoser

Džoser („Posvátný“ nebo „Nádherný“) byl zakladatel a první^[10] panovník 3. dynastie^[1] ve starověkém Egyptě na počátku^[1] Staré říše. Ve své době byl znám pod jménem Necerichet (Netjerikhet),^[2] řecky Tosorthros; jméno Džoser je doloženo až ve Střední říši. Vládl přibližně v letech 2592–2566 př. n. l.^[3]

Džoser
Necerichet (Horovo jméno),[1], Netjerikhet[2] Tosorthros (řecky)[1]
Džoser  hlava sochy v Egyptském muzeu v Káhiře
Doba vlády	2592–2566 př. n. l.[3][4] 20 let (Beckerath) 19 let (Turínský královský papyrus),[5] asi i [1] 29 let (Manehto)[1][5]
Rodné jméno	Džoser nebu
Horovo jméno
Jméno obou paní
Zlatý Hor
Manželka	Hetephernebtej[6]
Potomci	Imhotep (?),[7] Intkaes (dcera)[8]
Otec	Chasechemuej
Matka	Nimaathap (Nimaat Hapi)[9]
Narození	28. století př. n. l.
Úmrtí	2566 př. n. l.
Hrobka	stupňovitá pyramida v Sakkáře
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vláda

Džoserova pyramida

Dřevěná deska z hrobky Hesirea

Panováním krále Džosera začíná jedno z nejskvělejších období Staré říše, někdy též nazývané „Džoserovo století“. Sám faraon vládl jako teokratický, neomezený monarcha. Z nápisu ve Vádí Hammámat je zřejmé, že vyslal expedici na Sinaj (v čele byl velitel králových vojáků a správce pouštní oblasti Negtanch), kde docílil četných územních zisků (zde ho zajímaly hlavně měděné a tyrkysové doly ve Vádí Maghara^[11]). Kvůli ochraně jižních hranic Egypta dal údajně vybudovat hradbu u prvního nilského kataraktu za Asuánem.^[1] Patrně přesunul královskou rezidenci z Ceneje (Thinis) do Mennoferu, města nacházejícího se na pomezí Horního a Dolního Egypta.^[1] Nedaleko vybudoval malou svatyni, z níž jsou dnes už jen ruiny.

Za jeho vlády prý vypukl veliký hlad, protože se Nil už nevyléval ze svého koryta. O tom víme pouze z Hladové stély, jež říká: „7 let byla bída a hlad“. Král nevěděl proč, a tak se obrátil ke kněžím. Ti po usilovném pátrání zjistili, že se na ně hněvá bůh Chnum, že jeho sandály brání toku Nilu. Chnumovi byl druhý den obětován chléb, pivo a drůbež a záplavy začaly.

Významní hodnostáři faraona Džosera

Titulatura faraona na podstavci jeho sochy; Egyptské muzeum Káhira

• Imhotep, vezír
• Hesire, vrchní architekt, písař a lékař^[12][13]

Džoserova pyramida

Související informace naleznete také v článku Džoserova pyramida.

Džoser si nechal postavit symbolickou hrobku na královském pohřebišti v Abydu (Ebozev).^[14] Je na místě zvaném Bét-Challáf a převyšuje všechny ostatní; je jen z nepálených sušených cihel.^[14] Jeho skutečná hrobka je v Sakkáře (tzv. sakkárský komplex leží na ploše měřící přibližně 15 ha).^[14] Stavitelem této první egyptské pyramidy byl Imhotep.^[15]

Imhotep dal odvézt písek a vyrovnat na staveništi vápencový povrch. Potom byly v kameni vyhloubeny asi 28 m dlouhé šachty a jejich dno bylo obloženo žulou. Ta se v okolí netěžila, proto se musela dovážet z lomů 800 km od Sakkáry a kvádry byly dopravovány po Nilu. Stupňovitá Džoserova pyramida je od Velké pyramidy v Gíze vzdálena asi 14 km. Byla původně jen mastabou, která původně patrně patřila královu pravděpodobnému předchůdci Sanachtovi^[14] (Nebka). Imhotep tuto základní stavbu navýšil o dva stupně, později přidal ještě tři další – tak vznikla první pyramida. Po několika pozdějších úpravách získala stavba svůj dnešní šestistupňový vzhled.^[16]