Nikolaj Nikolajevič Luzin

Nikolaj Nikolajevič Luzin (rusky Никола́й Никола́евич Лу́зин; 9. prosince 1883 – 28. února 1950)^[1] byl sovětský matematik pracující zejména v oboru teorie množin a v matematické analýze. Byl jedním z vůdčích moskevských matematiků dvacátých let dvacátého století. Zabýval se především deskriptivní teorií množin a oblastmi na rozhraní matematické analýzy a teorie množin. Kromě toho byl činný v oblastech komplexní analýzy, diferenciálních rovnic a numerické matematiky.

Nikolaj Nikolajevič Luzin
Rodné jméno	Николай Николаевич Лузин
Narození	9. prosince 1883 Irkutsk
Úmrtí	25. února 1950 (ve věku 66 let) Moskva
Místo pohřbení	Vvěděnský hřbitov (55°46′5″ s. š., 37°42′37″ v. d.)
Alma mater	chlapecké gymnázium v Tomsku (1893) chlapecké gymnázium v Tomsku (1895–1901) Fakulta fyziky a matematiky Imperátorské moskevské univerzity (1901–1905) Lomonosovova univerzita
Povolání	matematik a vysokoškolský učitel
Zaměstnavatelé	Lomonosovova univerzita (1908–1910) Lomonosovova univerzita (1917–1929) Matematický institut V. A. Stěklova (1929–1936)
Ocenění	Řád rudého praporu práce
Nábož. vyznání	Ruská pravoslavná církev Imiaslavie
Funkce	Privatdozent (1908–1910) profesor (od 1917)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vyšší matematiku začal Luzin studovat v roce 1901 na Lomonosovově univerzitě v Moskvě v roce 1901, jeho školitelem byl Dmitrij Fjodorovič Jegorov. Studium ukončil v roce 1905. Ve dvacátých letech byl v Moskvě vůdčí osobností semináře zvaného Lusitania.

V roce 1936 byl v takzvané Luzinově aféře obviněn z plagiátorství a protistátní činnosti (hybnou silou kampaně proti němu byl zřejmě český rodák Arnošt Kolman^[2]). Za tím účelem sestavená komise pro vyšetřování, ve kterém v neprospěch Luzina svědčila řada jeho studentů, shledala obvinění za opodstatněná a byl zbaven akademických funkcí.

Mezi jeho žáky patřili Alexandr Jakovlevič Chinčin, Pavel Sergejevič Alexandrov a Andrej Nikolajevič Kolmogorov.