NKVD

NKVD, zkráceno z ruských slov Narodnyj komissariat vnutrennich děl, Народный комиссариат внутренних дел, (česky Lidový komisariát vnitřních záležitostí) byl centrální státní orgán Sovětského svazu zabývající se vnitřní bezpečností, požární ochranou, střežením hranic a evidencí obyvatel, spravující věznice a pracovní tábory, zabývající se rozvědkou a kontrarozvědkou, který vznikl reorganizací Sjednocené státní politické správy (OGPU), existoval v letech 1934–1946 a posléze byl přejmenován na Ministerstvo vnitřních záležitostí (MVD).

NKVD
znak NKVD
Předchůdce	OGPU
Nástupce	Ministry of Internal Affairs of the Soviet Union, Ministerstvo státní bezpečnosti a KGB
Vznik	10. července 1934
Zánik	15. března 1946
Typ	Tajná policie Zpravodajská agentura Vymáhání práva četnictvo Pohraniční stráž Vězeňský úřad
Sídlo	11-13 ulica Bol. Lubjanka, Moskva, RSFSR, Sovětský svaz
Souřadnice	55°45′38,16″ s. š., 37°37′41,16″ v. d.
Generální tajemník	Genrich Jagoda (1934–1936) Nikolaj Ježov (1936–1938) Lavrentij Berija (1938–1945) Sergej Kruglov (1945–1946)
Lídr	Genrich Grigorjevič Jagoda (1934–1936), Nikolaj Ježov (1936–1938) a Lavrentij Pavlovič Berija (1938–1945)
Hlavní orgán	Rada lidových komisařů SSSR
Mateřská organizace	Rada lidových komisařů
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

První vůdci NKVD Genrich Jagoda, Vjačeslav Menžinskij a Felix Dzeržinskij, 1924

Lidový komisariát vnitřních záležitostí vznikl reorganizací Sjednocené státní politické správy (OGPU) v červenci 1934.^{[pozn. 1]} Lidovým komisařem vnitra byl jmenován Genrich Jagoda, dosud náměstek předsedy OGPU. Lidový komisariát měl za úkol zabezpečit pořádek ve společnosti a bezpečnost státu, ochranu socialistického vlastnictví, evidenci obyvatel, ochranu hranic, provoz nápravně-pracovních táborů. Hlavní směry činnosti komisariátu řídilo pět hlavních správ:

• Hlavní správa státní bezpečnosti (GUGB),
• Hlavní správa dělnicko-rolnické milice (GURKM),
• Hlavní správa pohraniční a vnitřní ochrany (GUPVO),
• Hlavní správa požární ochrany (GUPO),
• Hlavní správa nápravně-pracovních táborů, pracovních kolonií a věznic (GULAG).^[1]

Dále v NKVD existovalo oddělení pro evidenci obyvatel a různé administrativní a hospodářské útvary.^[1] Dočasně mu podléhaly také správy pro geodézii a kartografii, pro míry a váhy, trvale od roku 1938 státní archívy. Organizační struktura NKVD se postupně měnila a vyvíjela, zejména správy pro pohraniční a vnitřní vojska (GUPVO), ale i pro tábory (GULAG) se po roce 1939 rozdělily na řadu samostatných útvarů, přibyla správa pro válečné zajatce a správa místní protivzdušné obrany.

Po jmenování Nikolaje Ježova lidovým komisařem v září 1936 represe nabyly obrovských rozměrů, v letech 1937–1938 bylo zatčeno 1,5 milionu lidí a z nich bylo na 800 tisíc zastřeleno.^[2] V listopadu 1938 se lidovým komisařem vnitra stal Lavrentij Berija.

Od 3. února 1941 byla státní bezpečnost z NKVD vyčleněna do samostatného Lidového komisariátu státní bezpečnosti (NKGB). Měsíc po vypuknutí sovětsko-německé války byla státní bezpečnost od 20. července 1941 vrácena do NKVD. Samostatný NKGB opět vznikl 14. dubna 1943.

V březnu 1946, v souvislosti s přejmenováním Rady lidových komisařů SSSR na Radu ministrů SSSR, byly přejmenovány i všechny lidové komisariáty na ministerstva. Z lidového komisariátu vnitřních záležitostí (NKVD) se stalo ministerstvo vnitřních záležitostí (MVD).

Lidoví komisaři

• Genrich Grigorjevič Jagoda (10. července 1934 – 26. září 1936)
• Nikolaj Ivanovič Ježov (26. září 1936 – 25. listopadu 1938)
• Lavrentij Pavlovič Berija (25. listopadu 1938 – 29. prosince 1945)
• Sergej Nikiforovič Kruglov (29. prosince 1945 – 15. března 1946)