Obléhání Bělehradu (1688)

Obléhání Bělehradu (1688) se odehrálo během tzv. Velké turecké války. Ta začala roku 1683, po úspěšném odražení tureckého obléhání Vídně.

Obléhání Bělehradu
konflikt: Velká turecká válka, osmansko-habsburské války a polsko-turecká válka
Trvání	30. července 1688 - 6. září 1688
Místo	Bělehrad
Souřadnice	44°49′ s. š., 20°28′ v. d.
Výsledek	Vítězství Svaté ligy
Změny území	Svatá liga dobyla Bělehrad
Strany
Svatá říše římská Svatá říše římská Bavorsko Osmanská říše Osmanská říše
Velitelé
Maxmilián II. Yeğen Osman Paša
Síla
34 000 25 000—30 000
Ztráty
4 000 mrtvých 5 000 mrtvých
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obléhání Bělehradu započalo 28. července 1688 a bylo ukončeno 6. září téhož roku. Vrchním velitelem byl jmenován Maxmilián II. Emanuel a velel 35 000^[1] pěších a měl k dispozici 98 děl.

Vojsko oblehlo Bělehrad a 11. srpna obsadil Stahremberg^[1] s předvojem 3000 mužů předměstí. 17. srpna byly skončeny obléhací práce a 25. srpna začalo bombardování města. Dne 4. září byly vystříleny dva průlomy a chystal se konečný útok a v této chvíli zapálila turecká střela císařskou prachárnu. Po této události byl útok odložen na 6. září a krátce na to se posádka Bělehradu vzdala.

Osmanská vojska dobyla Bělehrad zpět v roce 1690.