Ochči

Ochči (ázerbájdžánsky Oxçuçay, arménsky: ՈՂՋԻ,^[1] rusky: Вохчи) je řeka protékající územím Ázerbájdžánu a Arménie.

Ochči
Základní informace
Délka toku	82 km
Plocha povodí	1 175 km²
Pramen
39°9′24,48″ s. š., 46°6′16,92″ v. d.
Ústí
39°1′48″ s. š., 46°43′10,92″ v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ochči je levým přítokem řeky Araks. V Arménii prochází kapanskou oblastí a v Ázerbájdžánu lesnatým Zangilanským rajónem. Délka činí 82 km, rozloha pánve je 1175 km². Pramení u hory Kapydžik v Zangezurském hřbetě.

Průtok se skládá ze sněhu (46 %), deště (10 %) a podzemní vody (44 %), průtok je 8,90 kubických m/s. 40 % ročního toku je na jaře, 43 % v létě a 10 % na podzim.

Voda se používá pro zavlažování.

Levé přítoky řeky:

• Geghi (ázerb.: Qazangölçay)
• Ačanan (rusky: Ачанан)
• Artsvanik

Pravé přítoky řeky:

• Geghanuš
• Vachagan (rusky: Вачаганчай)
• Sutsala

Oblast kolem Ochči se skládá hlavně z pastvin. Břehy řeky Ochči jsou poměrně řídce osídlené.

Na arménské řece jsou postaveny dvě vodní elektrárny - Kapan a Ochči. V ázerbájdžánské části řeky byla po druhé válce o Náhorní Karabach vybudována Zangilanská kaskáda vodních elektráren o celkovém výkonu 42 MW.^[2]

Ekologický stav

Ochči je jednou z nejvíce znečištěných řek v Arménii. Ochči je silně znečištěn těžebními odpady z měst Kapan a Kadžaran, což je arménské město s významnou těžbou mědi a molybdenitu. Říční voda je tak otrávená, že zde nežije žádný živý tvor. V zangilanské oblasti se voda z řeky Ochči používala k zavlažování, ale byla tak jedovatá, že došlo k otrávení půdy a vypěstované plodiny jsou nebezpečné pro veřejné zdraví.

Ázerbájdžán má v plánu v budoucnosti jedovaté vody Ochči vypouštět do vodní nádrže Chudafaru.^[3]

Na řece leží města Kadžaran, Kapan, Zangilan a Mindžavan.