Oldřich Hlavsa (typograf)
český typograf a grafik From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Oldřich Hlavsa (4. listopadu 1909 Náchod – 27. prosince 1995 Praha) byl český grafik, typograf, redaktor a odborný publicista.
Remove ads
Život
Oldřich Hlavsa se narodil v Náchodě jako druhé dítě továrního dělníka Františka Hlavsy (1883–1924) a jeho manželky Marie, rozené Ehlové (1885–1971). Starší bratr František zemřel v dětském věku (1906–1908). V rodném městě navštěvoval obecnou a měšťanskou školu a vyučil se sazečem (1924–1928) u Václava Rydla. Chodil také na večerní kurzy aktu a kompozice, jelikož ho přitahovala nejen sazba, ale také volné umění, malba a kresba. Z grafických technik užívaných ve výtvarném umění si oblíbil linoryt a touto technikou také vytvářel exlibris pro své přátele. Ve dvacátých letech se věnoval tvorbě typografických plakátů, ale toto období bylo velické krátké, protože dal přednost akcidenční praxi a drobným tiskovinám užité grafiky. Po prezenční vojenské službě v Bratislavě pracoval do roku 1936 jako sazeč písma v náchodských tiskárnách Václava Rydla, Václava Lehma a Hugo Lustiga až do roku 1936, kdy byl po stávce jako odborový důvěrník propuštěn a zůstal téměř rok bez práce. To už byl od roku 1934 ženatý se Zdenou Šťastnou (narozena 26. října 1912), kterou znal od dětství. V roce 1937 se přestěhovali z Náchoda do Prahy, kde Hlavsa začal pracovat jako faktor v Kolišově tiskárně Solidarita a kde začala také jeho spolupráce s odborným polygrafickým časopisem Typografia, která na různých pozicích trvala až do roku 1966. V roce 1939 se stal členem redakční rady tohoto časopisu, navrhoval jeho obálky a společně s dalším náchodským rodákem, typografem Josefem Týfou, vstoupil do Reklubu. Po válce v roce 1945 nastoupil jako faktor do znárodněné tiskárny Svoboda - Rudé právo. V roce 1948 vstoupil do KSČ. Současně byl spolu s Ladislavem Trefným do roku 1951 vedoucím redaktorem Typografie, poté zůstal v redakční radě a byl výtvarným redaktorem. V roce 1951 se mu narodila dcera Jana. V roce 1955 se stal samostatným výtvarníkem-typografem. Zaměřil se zejména na knižní tvorbu. Ateliér měl až do roku 1993 na Národní třídě, po restituci domu jej opustil.[1]
Remove ads
Typografická tvorba
Věnoval se především typografii a knižní grafice. Byl členem výtvarných rad nakladatelství Academia, Československý spisovatel, Mladá fronta, Státní pedagogické nakladatelství aj. Vytvořil grafickou podobu knižních edic „Klub přátel poezie“, „Bohemia“, „Slunovrat“ a dalších. Navrhl úpravu spisů Jana Amose Komenského či Vladimíra Holana, typograficky upravoval časopis Plamen. Četné publikace, které připravil ve spolupráci s předními českými výtvarníky a ilustrátory, získaly prestižní ocenění u nás i v zahraničí. Byl členem mezinárodních oborových organizací Association Typographique Internationale, International Center for Typographic Art, Society of Typographic Designers of Canada aj.
Ve svých grafických úpravách objevoval vztahy písma a ilustrace, pomocí komponování a vrstvení obrazových a typografických prvků hledal nové struktury knihy.
Remove ads
Teoretické práce
Mezi jeho významné teoretické práce patří například publikace Typografická písma latinková (1957), jež byla vydána i v anglické mutaci. Zásadním přínosem jsou tři rozsáhlé publikace Typografia (I–III; 1976, 1981, 1986), které přinášejí příklady písem, ilustrací a knih klasické éry knihtisku, zároveň však prostřednictvím ukázek soudobé praxe analyzují situaci písma ve vztahu k novým postupům a polygrafickým technikám.
Výběr z díla
- HLAVSA, Oldřich. Typographia: písmo, ilustrace, kniha. 1. vyd. Praha: Státní nakladatelství technické literatury (SNTL), 1976. 351 s.
- HLAVSA, Oldřich a WICK, Karel, ed. Typographia. 2, Fotosazba. 1. vyd. Praha: Státní nakladatelství technické literatury (SNTL), 1981. 559 s.
- HLAVSA, Oldřich; ŠETLÍK, Jiří a WICK, Karel. Typographia 3. 1. vyd. Praha: SNTL – Nakladatelství technické literatury, 1986. 511 s.
- HLAVSA, Oldřich a kol. A book of type and design. Prague: SNTL, ©1960. 494 s.
- HLAVSA, Oldřich a SEDLÁČEK, František. Typografická písma: latinková. 1. vyd. Praha: Státní nakladatelství technické literatury, 1957. 451 s.
Ocenění
- 1984 – vyznamenání Za vynikající práci
- 1986 – zasloužilý umělec[2]
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads