Opel Calibra

Opel Calibra je sportovní automobil německé automobilky Opel. I přes to, že jeho výroba už neběží, tak se dodnes jedná o oblíbený vůz. Vyráběla se od roku 1989 do roku 1997. Celkem bylo vyrobeno 239 118 kusů.

Opel Calibra
Opel Calibra
Výrobce	Opel
Koncern	GM
Další jména	Vauxhall Calibra
Roky produkce	1989–1997
Vyrobeno	239 118
Místa výroby	Rüsselsheim, Německo Uusikaupunki, Finsko
Předchůdce	Opel Manta
Nástupce	Opel Speedster
Příbuzné vozy	Opel Vectra A
Konkurence	Ford Probe Volkswagen Corrado
Karoserie	dvoudveřové kupé
Designér	Wayne Cherry
Koncepce pohonu	motor vpředu, pohon předních nebo všech kol
Třída	sportovní
Platforma	Opel Vectra
Technické údaje
Délka	4492 mm
Šířka	1688 mm
Výška	1320 mm
Rozvor	2600 mm
Rozchod	1426/1446 mm
Objem zavaz. prostoru	300 l
Objem nádrže	63 l
Aerodynamický odpor	0,26
Motor
Motor	2,0l nebo 2,5l
Počet válců	4 nebo 6
Výkon	85–150
Převodovky
Převodovka	pětistupňová, u 2.0i 16V Turbo šestistupňová
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vozidlo je odvozeno z Vectry A a sdílí s ním řadu technických řešení. I jízdní vlastnosti jsou podobné. Na svou dobu měl vůz pokrokovou aerodynamickou karoserii se součinitelem odporu Cx 0,26. Ten byl v té době nejlepší u sériového vozu. Autorem designu byl Wayne Cherry, vrchní designér evropské pobočky General Motors. V roce 1990 se objevil pohon všech čtyř kol. Až do roku 1995 probíhala výroba v Rüsselsheimu. Poté se výroba přesunula do továrny Valmet Automotive ve finském Uusikaupunki. Kladně hodnocen byl vzhled a výkon přeplňovaného motoru. Mezi negativa patří spolehlivost typu 4x4 a jízdní vlastnosti.

Ačkoliv Opel tvrdí, že Calibra nemá nástupce, mohl by se do jisté míry za jejího nástupce považovat model Opel Astra Coupé, vycházející z Astry G, který má s Calibrou velmi podobnou siluetu karoserie, ale zároveň si zachovává typické prvky modelu Astra G. V Británii se jeho nástupce stal vůz Vauxhall Monaro, který byl upraven z australského vozu Holden Monaro.

Motory

Zpočátku výroby byl automobil osazen jednotkami 2,0i 85 kW a 2,0i 16V 110 kW. V roce 1992 přibyl přeplňovaný dvoulitr s výkonem 150 kW a pohonem všech kol. O rok později byla nabídka rozšířena o vidlicový šestiválec 2,5i, který nabízel 125 kW.

Roku 1994 byl motor 2,0i 16V 110 kW nahrazen o 10 kW slabším agregátem, který však splňoval přísnější emisní normu, a v roce 1996 se úprav dočkal i šestiválec.

Rozvody jsou u všech motorů poháněné ozubeným řemenem.

• 2,0i C20NE, SOHC, 85 kW, 1989–1997
• 2,0i 16V C20XE, DOHC, 110 kW, 1989–1994, Červené víko ventilů
• 2,0i 16V Ecotec X20XEV, DOHC, 100 kW, 1994–1997
• 2,0i 16V Turbo 4×4 C20LET, DOHC, 150 kW, 1992–1996
• 2,5i V6 C25XE, 2 × DOHC, 125 kW, 1993–1996
• 2,5i V6 Ecotec X25XE, 2 × DOHC, 125 kW, 1996–1997

Model	Kód motoru	Počet válců	Počet ventilů	Ventilový rozvod	Vrtání × zdvih [mm]	Zdvihový objem [cm3]	Kompresní poměr	Příprava směsi	Přeplňování	Max. výkon [kW (k) při ot./min]	Max. točivý moment [Nm při ot./min]	Období výroby
Zážehové motory
2,0i	C20NE	R4	8V	SOHC	86,0 × 86,0	1998	9,2:1	MPI	ne	85 (115) při 5200	170 při 2600	1989–1997
2,0i 16V	C20XE	R4	16V	DOHC	86,0 × 86,0	1998	10,5:1	MPI	ne	110 (150) při 6000	196 při 4800	1989–1994
2,0i 16V Ecotec	X20XEV	R4	16V	DOHC	86,0 × 86,0	1998	10,8:1	MPI	ne	100 (136) při 5600	185 při 4000	1994–1997
2,0i 16V Turbo 4×4	C20LET	R4	16V	DOHC	86,0 × 86,0	1998	9,0:1	MPI	T, IC	150 (204) při 5600	280 při 2400	1992–1996
2,5i V6 24V	C25XE	V6	24V	2 × DOHC	81,6 × 79,6	2498	10,8:1	MPI	ne	125 (170) při 6000	227 při 4200	1993–1996
2,5i V6 24V Ecotec	X25XE	V6	24V	2 × DOHC	81,6 × 79,6	2498	10,8:1	MPI	ne	125 (170) při 5800	230 při 3200	1996–1997

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Opel Calibra na Wikimedia Commons
• popis^{[nedostupný zdroj]}
• Historie
• Calibra Club Italia

Portály: Automobil