Opukový lom u Přední Kopaniny

Přírodní památka Opukový lom u Přední Kopaniny je významnou geologickou lokalitou. Správu této přírodní památky (PP) provádí Magistrát hlavního města Prahy. Nachází se zde stratotyp bělohorského souvrství. Je zde odkrytý profil hranice cenomanu s turonem. Tzv. zlatá opuka z tohoto lomu je používaná už od středověku a kámen je v posledních sto letech užíván zejména při rekonstrukci pražských památek.

Zdroje k infoboxu Přírodní památka Opukový lom u Přední Kopaniny
IUCN kategorie III (Přírodní památka)
Celkový pohled od jihu na činnou část lomu
Základní informace
Vyhlášení	1. září 1988
Vyhlásil	Národní výbor hl. m. Prahy
Nadm. výška	330–351 m n. m.
Rozloha	1,94 ha[1][2]
Poloha
Stát	Česko Česko
Obec	Praha
Obvod	Praha 6
Umístění	Přední Kopanina
Souřadnice	50°6′53,28″ s. š., 14°17′26,52″ v. d.
Opukový lom u Přední Kopaniny
Další informace
Kód	1109
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento box: zobrazit diskuse

Přírodní památky v Česku

Lokalita

Opukový výchoz nad přístupovou cestou.

Detail opukového výchozu

Přírodní památka Opukový lom u Přední Kopaniny o rozloze 1,94 ha^[3] se nachází na samém severozápadním pomezí Prahy při jižním okraji místní části Přední Kopanina mezi dálnicí D7 (na Kladno a Slaný) a ulicí K Tuchoměřicům. Stěna lomu se nachází na jihovýchodě území památky. Přístup hlavní příjezdovou cestou od severu přes budovy správce lomu je uzavřen. Ke stěně lomu je možný přístup cestou z východní stany. Velká část přírodní památky mimo samotný těžební prostor zarůstá vegetací.

Hlavní příjezdová cesta k Opukovému lomu u Přední Kopaniny

Historie

Zlatá opuka z Přední Kopaniny

Lom byl pro těžbu opuky užíván už od první poloviny 12. století, kdy z ní byla postavena zdejší rotunda svaté Maří Magdaleny^[4], avšak první písemně doložené využití této opuky najdeme až ve druhé polovině 19. století, kdy byla použita pro výrobu oltářů pro kostel sv. Cyrila a Metoděje v Karlíně (1863). V letech 1868–1873 se používala při rekonstrukci chrámu sv. Víta, který byl postaven z bělohorské opuky, která v té době byla již vytěžená. Dále se kopaninská opuka používala k mnoha sochařským, architektonickým i stavebním dílům, zejména při obnově pražských památek.^[5]
V červenci roku 1988 vyhlásil Národní výbor hl. m. Prahy tento lom za zvláště chráněné území. V roce 2006 bylo pozměněno vymezení území památky. ^[6]

Lomy se v obci původně nacházely dva a až v roce 1948 došlo k jejich spojení v jeden. ^[3] Momentálně je těžba v lomu pozastavena.^[7] Doposud vytěžená opuka se nadále využívá při opravách pražských památkových budov, jelikož nahrazuje původní kámen, který byl na jejich stavbu využit.

Těžba zde se musela provádět ručně jen s minimální mechanizací, jelikož by odstřely a těžká technika poškodily trhlinami skalní bloky, které by pak nebyly použitelné pro sochařství. Nejžádanější je vrstva zlaté opuky.

Pohled na hranici přírodní památky z jihozápadní strany

Přírodní poměry

Geologie

V lomu byly těženy křídové sedimenty. Jedná se o jemnozrnné, šedé až žlutavé opuky bělohorského souvrství (spodní turon), kterým se také říká zlatá opuka. Petrograficky se jedná o písčito vápnité prachovce až jílovité vápence. Velký podíl v nich mají i jehlice houbovců, takže se jedná o spongilit. Sedimentace probíhala v relativně klidném prostředí. To nastalo po prohloubení moře ve spodním turonu. Najdeme zde také pyritové konkrece někdy zvětrané na limonit. V lomu je odkrytý vrstevní sled o mocnosti přibližně dvanáct metrů, samotná zlatá opuka je přítomna ve vrstvě 80 až 120 centimetrů mocné a nachází se na bázi zpřístupněného sledu vrstev. Podloží opuk je tvořeno měkkými vápnitými slínovci a jílovci. Tato vrstva ukazuje na eustatický zdvih hladiny na hranici cenomanu a turonu.^[8] Nachází se zde uznávaný stratotyp bělohorského souvrství. ^[9]

Paleontologie

Kopaninské opuky jsou chudé na makrofosílie. Najdeme zde úlomky schránek mlžů a dírkonošců (foraminifera). Řídce se zde vyskytují i mlži Inoceramus labiatus, Inoceramus hercynicus, Inoceramus cuvieri. Z hlavonožců jsou to amoniti Lewesiceras paramplum a Collignoceras woolgari. Také zde můžeme najít plže Leptomaria seriatogranulata a Turitella multistriata.

Flóra a fauna

Původně činná část lomu je území bez botanického významu – naopak je nutno bránit zarůstání. Ale do okrajové části areálu zasahuje cenná enkláva skalní kostřavové stepi a fragmenty květnané stepi. Vhodné podmínky pro tyto stepi umožňuje opukové podloží s vysokým obsahem vápníku.

Z plazů zde byla pozorována ještěrka obecná (Lacerta agilis), z ptáků rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus). ^[10]

Zarůstání periferních částí lomu rostlinstvem

Ochrana

Důvodem ochrany je zajistit nerušenou existenci geologických objektů a umožnit jejich další studium, zachovat poslední zbytky přirozených společenstev (skalní step) a zajistit lomové stěny.^[6] Jedná se o uznaný stratotyp bělohorského souvrství (spodní turon), kde je dobře patrná hranice s korycanskými vrstvami.^[3] Ložisko a lom Přední Kopanina jsou významnou geologickou lokalitou.^[9]
Je nutné bránit zarůstání a další těžbě, dále udržovat přístupnost ke geologickému profilu. ^[6]