Otakar Černín starší

Otakar Eugen hrabě Černín z Chudenic, uváděn též jako Czernin z Chudenic (2.^[1] nebo 12. října^[2] 1809 Vinoř^[2] – 29. června 1886 Vinoř^[3]), byl rakouský a český šlechtic z rodu Černínů z Chudenic a politik, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.

Otakar (st.) Evžen hrabě Czernin z Chudenic
Původní erb rodu
2. hlava vinořské větve Czerninů
Ve funkci: 21. prosince 1813 – 29. června 1886
Předchůdce	Wolfgang Maria Czernin z Chudenic
Nástupce	Děpold Czernin z Chudenic
Doživotní člen rakouské Panské sněmovny
Ve funkci: 16. listopadu 1881 – 29. června 1886
Panovník	František Josef I.
Poslanec Říšské rady
Ve funkci: 1871 – 1872[pozn. 1]
Panovník	František Josef I.
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci: 1870 – 1872
Panovník	František Josef I.
Ve funkci: 1861 – 1867
Panovník	František Josef I.
Stranická příslušnost
Členství	Strana konz. velkostatku
Narození	12. října 1809 Vinoř Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	29. června 1886 (ve věku 76 let) Vinoř Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	hrobka Černínů
Choť	(1833) Rosina Colloredo-Wallsee (1815–1874)
Rodiče	Wolfgang Maria Czernin z Chudenic (1766–1813) a Marie Antonie ze Salm-Neuburgu (1766–1840)
Děti	1. Oktávie (1834–1857) 2. Děpold (1836–1893) 3. Rosina Josefa, provd. Westphalen-Fürstenbergová (1837–1904) 4. Marie Antonie, provd. Fünfkirchenová (1841–1874) 5. Josef (1842–1923) 6. Marie, provd. Peccaduc-Herzogenbergová (1844–1935) 7. Evžen (1851–1907)
Příbuzní	vnuk: Otakar (ml.) Czernin z Chudenic (1872–1932)
Profese	politik
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

Působil jako velkostatkář ve Vinoři u Prahy. V roce 1834 se stal komořím. Byl dvorním radou u všeobecné dvorské komory a prvním viceprezidentem Vlastenecko-hospodářské společnosti. Zastával funkci prezidenta zemědělského krajského spolku v okrese Karlín a do roku 1882 působil i jako okresní starosta v Karlíně.^[2] Po jistou dobu rovněž zastával funkci obecního starosty spojených obcí Vinoř, Kbely, Satalice.^[1]

V zemských volbách v roce 1861 byl zvolen na Český zemský sněm za kurii velkostatkářskou, nesvěřenecké velkostatky.^[4] Mandát obhájil v zemských volbách v lednu 1867.^[5] Do sněmu se vrátil v zemských volbách roku 1870.^[6] Od roku 1861 do roku 1866 byl náhradníkem zemského výboru a potom v letech 1866–1867 členem zemského výboru.^[2] Zastupoval Stranu konzervativního velkostatku, která podporovala český národní a federalistický program.^[1]

Zemský sněm ho roku 1871 zvolil i do Říšské rady (celostátní parlament, volený nepřímo zemskými sněmy). Na práci parlamentu se ovšem nepodílel a jeho mandát byl 23. února 1872 prohlášen pro absenci za zaniklý.^[7] Později byl doživotním členem Panské sněmovny (jmenovaná horní komora Říšské rady).^[1]

Patřilo mu panství Vinoř společně se statky Kbely, Radonice, Corcoviče, Letňany a Satalice. Působil ve funkci předsedy správní rady cukrovaru ve Vinoři. Byl též předsedou správní rady Českomoravské strojírny.^[1]

Zemřel v červnu 1886 na vinořském zámku a pochován byl na hřbitově ve Vinoři.^[1]

V politice byl aktivní i jeho syn Děpold Černín z Chudenic.^[1]

Rodina

Oženil se 1. srpna 1833 s Rosinou z Colloredo-Waldsee (1. 8. 1815 Praha – 12. 2. 1874 Praha), palácovou dámou, která v průběhu let porodila 9 dětí:

• 1. Oktávie (5. 12. 1834 – 5. 12. 1857), svobodná a bezdětná
• 2. Děpold (1. 5. 1836 Praha – 6. 11. 1893 Dymokury), c. k. komoří (1867) a tajný rada (1891), majitel statku Dymokury se Žlunicemi a Vinoř, manž. 1870 Anna Marie Westphalenová z Fürstenbergu (13. 3. 1850 – 15. 5. 1924 Velké Hlušice)
• 3. Rosina Josefa (15. 12. 1837 Praha – 18. 1. 1904 Chlumec), manž. 1863 Bedřich Josef Westphalen z Fürstenbergu (21. 4. 1830 Münster – 9. 5. 1900 Chlumec)
• 4. Bedřich (6. 8. 1839 – 20. 2. 1842)
• 5. Marie Antonie (3. 1. 1841 – 6. 1. 1874 Praha), dáma Řádu hvězdového kříže, manž. 1871 Ferdinand z Fünfkirchenu (20. 9. 1834 – 18. 12. 1898)
• 6. Josef (20. 2. 1842 Praha – 27. 1. 1923 Praha), vlastnil statek Hořákov na Klatovsku, manž. 1870 Marie Ludovika des Fours (25. 6. 1850 Praha – 22. 5. 1923 Praha)
• 7. Prokop (10. 9. 1843 – 27. 2. 1844)
• 8. Marie (12. 10. 1844 Praha – 2. 2. 1935 Běstvina), manž. 1867 Auguste Pierre Picot de Peccaduc, baron z Herzogenbergu (3. 11. 1840 Litomeřice – 22. 7. 1906 Běstvina)
• 9. Evžen (1. 1. 1851 – 12. 5. 1907), doktor práv (Dr. jur.), c. k. komoří, poslanec říšské rady