Otmar Vaňorný

Otmar Vaňorný (12. listopadu 1860 Rychnov nad Kněžnou^[1] – 14. ledna 1947 Praha) byl český učitel, spisovatel a především překladatel antické poezie.

Otmar Vaňorný
Otmar Vaňorný
Narození	12. listopadu 1860 Rychnov nad Kněžnou Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	14. ledna 1947 (ve věku 86 let) Praha Československo Československo
Povolání	překladatel, pedagog, básník a spisovatel
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Busta Otmara Vaňorného u kostela Nejsvětější Trojice v Rychnově nad Kněžnou

Život

V letech 1872–1879 vystudoval rychnovské gymnázium, po maturitě pak filozofii a klasickou filologii na Univerzitě Karlově v Praze. Profesor Vaňorný působil na středních školách v Českých Budějovicích, krátce v Praze na Smíchově, v Hradci Králové (zde třídní a učitel latiny) a v letech 1895–1927 ve Vysokém Mýtě. Zde se dříve nacházela pamětní síň, která připomínala 32 let jeho tamního působení. Nejraději měl antickou literaturu a té se také převážně věnoval^[2]. Zapojil se také do bouřlivé diskuse kolem Rukopisů. Stal se natolik význačným překladatelem, že 29. listopadu 1935 - ve svých 75 letech - obdržel od Karlovy univerzity titul čestného doktora.^[3] Byl velký ctitel Kneippovy zdravotní metody a Tyršova sokolství a stal se svéráznou osobností Vysokého Mýta. Chodíval kvůli otužování ráno bos do polí a připravoval v sokolském duchu turistické výlety; dožil se tak požehnaného věku 86 let.

Literární dílo – překlady

• Homér: Odysseia, (1921). Dostupné online.
• Homér: Ilias, (1926). Dostupné online.
• Vergilius: epos Aeneis (1933)
• Goethe: Heřman a Dorota (1897)
• Vergilius: Zpěvy rolnické a pastýřské (1937)
• Výbor z literatury řecké a římské v českých překladech (1903); Vaňorný přepracoval práci Timoteje Hrubého na takovou úroveň, že se stala výtečnou rukovětí ke studiu antické literatury na školách. Dostupné online.