Párovací reakce

Párovací reakce^[1] je označení organických reakcí, při kterých se spojí dvě menší molekuly za katalýzy kovem. Příkladem může být reakce, kdy organokovová sloučenina R-M (R = organická skupina, M = kov hlavní skupiny) reaguje s organohalogenidem R'-X za tvorby produktu R-R' obsahujícího novou vazbu uhlík–uhlík. Nejčastějším druhem párovacích reakcí jsou křížové párovací reakce.^[2][3][4]

Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

---

Richard F. Heck, Eiči Negiši a Akira Suzuki získali v roce 2010 Nobelovu cenu za chemii za rozvoj křížových párovacích reakcí katalyzovaných palladiem.^[5][6]

Rozlišují se dva hlavní druhy párovacích reakcí:

• Heteropárování, neboli křížové párování, kdy se spojují dvě sloučeniny různého typu; sem patří například Heckova reakce alkenu (RC=CH) a halogenalkanu (R'-X) za vzniku substituovaného alkenu.
• Homopárování, kde se spojují dvě sloučeniny stejného druhu; lze sem zařadit Glaserovo párování dvou acetylidů (RC≡CH) za tvorby dialkynu (RC≡C-C≡CR).

Druhy homopárování

K homopárovacím reakcím patří například Ullmannova reakce:

Ullmannova reakce

Reakce	Rok objevu	Reaktant A		Reaktant B		Činidlo	Poznámky
Wurtzova reakce	1855	R-X	sp3	R-X	sp3	Na jako redukční činidlo
Pinakolové párování	1859	R-HC=O nebo R2(C=O)		R-HC=O nebo R2(C=O)		různé kovy	je potřeba donor protonů
Glaserovo párování	1869	RC≡CH	sp	RC≡CH	sp	Cu	O2 jako akceptor vodíku
Ullmannova reakce	1901	Ar-X	sp2	Ar-X	sp2	Cu	provádí se za vysokých teplot

Křížové párovací reakce

Podrobnější informace naleznete v článku Křížová párovací reakce.

Jako příklad překřížené párovací reakce lze uvést Heckovo párování alkenu s arylhalogenidem:

Heckova reakce

Reakce	Rok	Reaktant A		Reaktant B		Katalyzátor	Poznámky
Grignardova reakce	1900	R-MgBr	sp, sp2 nebo sp3	R-HC=O nebo R(C=O)R2	sp2	nepoužívá se katalyzátor
Gombergova–Bachmannova reakce	1924	Ar-H	sp2	Ar'-N2+X−	sp2	nepoužívá se katalyzátor
Cadiotovo–Chodkiewiczovo párování	1957	RC≡CH	sp	RC≡CX	sp	Cu	potřeba zásady
Castrovo–Stephensovo párování	1963	RC≡CH	sp	Ar-X	sp2	Cu
Coreyova–Houseova syntéza	1967	R2CuLi nebo RMgX	sp3	R-X	sp2, sp3	Cu	varianta katalyzovaná mědí byla objevena v roce 1971
Cassarova reakce	1970	alken	sp2	R-X	sp3	Pd	nutná zásada
Kumadovo párování	1972	Ar-MgBr	sp2, sp3	Ar-X	sp2	Pd, Ni, nebo Fe
Heckova reakce	1972	alken	sp2	Ar-X	sp2	Pd/Ni	nutná zásada
Sonogaširovo párování	1975	RC≡CH	sp	R-X	sp3 sp2	Pd a Cu	nutná zásada
Negišiovo párování	1977	R-Zn-X	sp3, sp2, sp	R-X	sp3 sp2	Pd nebo Ni
Stilleova reakce	1978	R-SnR3	sp3, sp2, sp	R-X	sp3 sp2	Pd
Suzukiova reakce	1979	R-B(OR)2	sp2	R-X	sp3 sp2	Pd/Ni	potřeba zásady
Hijamovo párování	1988	R-SiR3	sp2	R-X	sp3 sp2	Pd	potřeba zásady
Buchwaldova–Hartwigova aminace	1994	R2N-H	sp3	R-X	sp2	Pd	N-C párování
Fukujamovo párování	1998	R-Zn-I	sp3	RCO(SEt)	sp2	Pd/Ni[7]
Liebeskindova–Šroglova reakce	2000	R-B(OR)2	sp3, sp2	RCO(SEt) Ar-SMe	sp2	Pd	potřeba thiofen-2-karboxylátu měďného
(Li) Křížová dehydrogenativní párovací reakce (CDC)	2004	R-H	sp, sp2, sp3	R'-H	sp, sp2, sp3	Cu, Fe, Pd etc	je nutné oxidační činidlo nebo provedení dehydrogenace

Použití

Párovací reakce mají využití například při výrobě léčiv;^[4] těmito postupy se rovněž vyrábějí konjugované polymery.^[8]