Pásová brzda

Pásová brzda je brzda, která sestává z pásu, jenž obepíná brzděné kolo či buben a vyvolává tak tření, čímž kolu buď zcela brání v otáčení (statická brzda), nebo je zpomaluje (dynamická brzda). Tato brzda se používá spíše u pevných zařízení – strojovny lanových drah, jeřáby, motorové pily, mnohých traktorů Zetor nebo u navijáků). Dříve se při umístění na kardanově hřídeli používala i jako parkovací brzda motorových vozidel.

1. Jednoduchá pásová brzda. Porovnání účinku při různém směru otáčení

Princip

Pásová brzda funguje na principu vláknového tření. Její účinek tak lze popsat jako třecí sílu T působící na obvodu bubnu:

${\displaystyle T=F_{2}-F_{1}=F_{1}(e^{\mu \beta }-1)}$ , kde ${\displaystyle e}$ je Eulerovo číslo, ${\displaystyle \mu }$ je součinitel tření mezi pásem a kolem či bubnem a ${\displaystyle \beta }$ je úhel opásání (v obloukové míře).^[1]

Při velkém ${\displaystyle \mu \beta }$ je brzdění velmi účinné a vysokého účinku brzd lze dosáhnout pomocí nevelké síly, je však značně citlivé na změny v ${\displaystyle \mu }$. Například slabá vrstva rzi na bubnu může způsobit, že brzda bude škubat, voda může být příčinou jejího prokluzování a vzrůstající teplota při brzdění může zapříčinit slabý pokles součinitele tření, který však způsobí značný pokles účinnosti brzdy. Je-li pro pás použit materiál s nízkým ${\displaystyle \mu }$, vzroste síla potřebná k dosažení daného brzdného účinku, avšak některé materiály s nízkým ${\displaystyle \mu }$ mají ${\displaystyle \mu }$, které je v rozsahu pracovních teplot stálejší.

Schema diferenciální pásové brzdy