Pásový opar
infekční onemocnění From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Pásový opar (herpes zoster) je infekční kožní onemocnění vyvolané herpetickým virem Varicella zoster, který způsobuje rovněž plané neštovice. Virus zůstává ukryt v těle po vyléčení planých neštovic, „spí“ v některém senzitivním gangliu. Příčinou aktivace viru bývá především snížení imunity organismu, podávání kortikosteroidů či imunosupresiv, námahou či nedostatečnou výživou a podobně. Onemocnění postihuje nejčastěji osoby nad 50 let věku a častěji ženy. Projevuje se výsevem puchýřků v oblasti kůže, která je inervována daným senzitivním nervem. Vyrážku často provází bolest (neuralgie). Objevuje se nejčastěji v oblasti břicha, hrudníku, zad, ale může se objevit i na jiných místech.
Remove ads
Diagnóza
Jednostranný výsev puchýřků, bolest, svědění nebo jiné vjemy v postižené oblasti jsou většinou dostatečně průkazné pro diagnózu pásového oparu. Podobný obraz vezikul v dermatomu (části pocházející ze stejného dermatomu mají nervové zásobení z jednoho míšního kořene) však může způsobit i coxsackie virus. Diagnózu lze potvrdit virologickým a sérologickým vyšetřením.[1]
Léčba
Nejčastější léčbou infekce varicella zoster virem je podávání virostatik. Virostatika se podávají buď v tabletkách nebo v infuzích (nitrožilně). Nejčastěji se používají virostatika s účinnou látkou aciclovir (Zovirax, Herpesin, Provirsan), jinou možností je látka valaciclovir (Valtrex).
Pásový opar se nejčastěji vyskytuje po 50. roce věku. U dětí se vyskytuje častěji při prodělání planých neštovic do 1 roku věku. Opakované pásové opary svědčí pro pravděpodobné oslabení obranyschopnosti organismu, například HIV infekcí.[2]
Remove ads
Průběh
Pro pásový opar je typické, že se nejdříve projeví palčivými bolestmi v oblasti krku, ramen a trupu. Po několika dnech se na části těla objeví puchýřky ve formě pásku, naplněné tekutinou. Napadená místa červenají, bobtnají a stanou se citlivými na dotek. Po jednom až dvou týdnech puchýřky pomalu splasknou a vytvoří se na nich strupy. Puchýřky by se neměly rozškrabávat, protože potom by po nich zůstaly jizvy. Bolesti většinou zmizí spolu s vyrážkou na pokožce nebo krátce poté. Ve výjimečných případech a především u starších lidí mohou ale bolesti trvat další měsíce a roky a mohou být trýznivé. Nemocní pásovým oparem jsou infekční pro své okolí v době výsevu puchýřků. Doporučuje se časté mytí a dezinfekce rukou, postižená místa neškrábat a překrýt. Včasná léčba onemocnění může předejít bolestem. Užívají se antivirotika, analgetika, antibakteriální masti a často i antidepresiva.
Následky
U nakažených pacientů probíhá onemocnění zpravidla sice nepříjemně, ale neškodně. Někdy se však ale tvoří pásový opar na obličeji, což je označováno za tzv. „obličejovou růži“ a může vést k ochrnutí obličejových nervů. V případě, že jsou postižené také oči, vzniká riziko, že budou poškozeny spojivky a rohovky očí a dojde k úplnému oslepnutí.
Očkování
Je k dispozici očkovací látka proti viru VZV chránící před infekcí planými neštovicemi a pravděpodobně také před pozdějším vznikem pásového oparu. Očkování se doporučuje jednou dávkou zejména osobám nad 50 let věku, které prodělaly onemocnění planými neštovicemi.
K dispozici jsou dvě vakcíny: Zostavax a Shingrix. Obě jsou v České republice registrované a u obou byla doložena bezpečnost i klinická efektivita. V České republice nabízený Zostavax obsahuje oslabený virus, očkuje se jednou dávkou. Od 1. 1. 2020 se jím v České republice nelze očkovat, protože poslední dovezená šarže expirovala 31. 12. 2019 a byl ukončen dovoz. Shingrix obsahuje rekombinantní antigen z virového glykoproteinu E, je určen pro intramuskulární podávání a podávají se dvě dávky. Tato vakcína není v České republice prozatím (únor 2020) dostupná.[3]
Remove ads
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads