Přímé zahraniční investice

typologie

Podle způsobu vstupu

Investice na zelené louce (greenfield). Investice do nových aktiv, např. Philips v Hranicích či Hyundai v Nošovicích.
Investice na hnědé louce (brownfield). Změna vlastnické struktury i investice do restrukturalizace (většina privatizačních PZI).
Akvizice a fúze (mergers and aquisitions). Ovládnutí již existujících aktiv, např. převzetí ČSOB finanční skupinou KBC.

Podle míry kontroly zahraničního vlastníka

Podnik s menšinovým zahraničním podílem (10 – 50 %), např. podíl Boeingu v Aero Vodochody
Podnik pod zahraniční kontrolou, např. privatizace Rakony Rakovník do rukou Procter & Gamble

Remove ads

Dopady PZI na ekonomiku

Přímé zahraniční investice mají řadu přímých i nepřímých dopadů na hostitelskou ekonomiku, které ovlivňují splnění většiny cílů hospodářské politiky. Pro hodnocení vhodnosti investice je třeba komplexně vnímat přímé i nepřímé dopady a brát v úvahu jejich čistý přínos v dlouhém období.

Pozitivní dopady

Restrukturalizace nabídkové strany ekonomiky
PZI zvyšují vývozní výkonnost a nedluhově financují deficit běžného účtu, čímž přispívají ke zlepšení vnější rovnováhy i stability měny.
Nové pracovní příležitosti (především greenfields)
Příjmy z privatizačních PZI pro vládu

Negativní dopady

PZI nemusí podporovat hospodářský růst a zaměstnanost, pokud vytlačují již existující investice, nenavazují vazby s domácími firmami nebo pokud se jejich produkce omezuje na technologicky méně náročné fáze produkčního řetězce a pokud nadnárodní firmy v zemi realizují nepříznivé strategie
Repatriace zisků do zahraničí, případně následný odliv PZI ze země ohrožují vnější rovnováhu země
Nárazový příliv PZI vychyluje měnový kurz z rovnovážné úrovně
PZI zahrnuje daňové úlevy ale i přímé dotace ze státních rozpočtů (např. firma Flextronics v Brně)
Investice na zelené louce jsou často doprovázeny negativními dopady na životní prostředí a obcházením zákonů dané země.^[1]