Přírodní bohatství

Přírodní bohatství jsou přírodní statky umožňující lidskou existenci na planetě.

Sklizeň obilí na Domažlicku v roce 1959

Základním přírodním bohatstvím České republiky je zemědělský půdní fond, je nenahraditelným výrobním prostředkem umožňujícím zemědělskou výrobu a je jednou z hlavních složek životního prostředí.^[1]

Často se tímto pojmem myslí zdroje různých chemicky čistých látek nebo sloučenin, z nichž typickým příkladem mohou být různé minerály, drahokamy a polodrahokamy, kovy, obecně materiály, které tvoří vstup zpracovatelského (sekundárního) průmyslu. Má-li jít pouze o minerály, dá se použít zúžený pojem nerostné bohatství.

Mezi přírodní bohatství jsou však také zahrnovány i nehmotné zdroje, např. sluneční energie.

Ochrana přírodního bohatství je zakotvena v Ústavě České republiky v článku 7 a občané si v její preambuli sdělují odhodlání střežit a rozvíjet zděděné přírodní bohatství.^[2] Pro zajištění uchování a reprodukci přírodního bohatství je vymezován systém ekologické stability – vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu.^[3]

Galerie

• 
  Sklizeň brambor
• 
  Rybolov Velkého rybníka, Jesenice u Rakovníka
• 
  Oáza Gaberoun, Libye
• 
  Saliny na Île de Ré
• 
  Přírodní zlato