Přehrada

bariéra zadržující vodu nebo podzemní toky From Wikipedia, the free encyclopedia

Přehrada
Remove ads

Přehrada je příčná stavba na vodním toku, která jen přehrazuje hrází a vytváří tak umělou vodní nádrž.[1] Častou součástí přehrady je vodní elektrárna. Přehrada může sloužit k zásobování vodou, ochraně před povodněmi, vyrovnávání průtoků, k rekreaci, vodním sportům, rybolovu atd.

Thumb
Hráz vodní nádrže Orlík, nejvyšší betonová hráz v Česku
Thumb
Přehrada Höllensteinsee v Německu

Funkce

Slouží k zadržování vody pro zásobování vodou, výrobě elektrické energie, ochraně před povodněmi, vyrovnávání průtoků, okrajově k rekreaci, vodním sportům, rybolovu aj. Některé funkce jako vodní přehrady mají i jezy.

Historie

První přehrady se datují do časů starých Egypťanů před 5000 lety, kdy údajně faraon Meni postavil hliněnou přehradu na řece Nilu. Historie moderních přehrad se odvozuje od Asuánské přehrady v Egyptě či Hooverovy přehrady na řece Colorado v USA postavené roku 1936. Nejvíce přehrad bylo postaveno přibližně mezi lety 1950 až 1990. Ve 21. století se již téměř nestaví.[2][3]

Rozdělení přehrad

Hlavním účelem přehrady je vytvoření vodní nádrže. Podle účelu lze nádrže vytvořené hrází rozdělit na:[4]

  • ochranné – zachycování povodňových vln na horních částech vodních toků
  • zásobní
  • rekreační účely
  • smíšené – kombinace předešlých

Konstrukce přehrady

Přehrada má někoik základních konstrukčních prvků.

Hráz

Podrobnější informace naleznete v článku Hráz.

Hlavní součástí přehrady je hráz. Podle typu konstrukce hráze je možné rozdělit přehrady na různé typy (hráz sypaná, zděná, betonová). Podle metody, kterou hráz drží tlak vody lze hráze rozdělit na gravitační (přenos tlaku vody do podloží) a klenbové (přenos tlaku vody do boků údolí).

Manipulační objekty

Účelem manipulačních objektů je:

  • zajistit vypuštění nádrže, kvůli revizi, nutné opravě nebo riziku porušení přehrady
  • zajistit plánované funkce díla, jako např. nadlepšování průtoků atd.
  • chránit přehradu před povodněmi, nebo jiným navýšením průtoků
  • minimalizovat negativní dopady, jako zamezení transportních procesů ve vodním toku nebo zamezení tahu ryb

patří mezi ně například:

  • přelivy
  • spodní výpusti
  • objekty tlumící energii vody
  • štěrkové propusti[5]
Remove ads

Významné přehrady

Největší přehrady ve světě

Největší nádrž co do objemu zadržované vody, Kariba na řece Zambezi, 180,6 km³. Podobně je tomu u plochy nádrže, kdy největší plochu má nádrž na řece Volta v Ghaně (8 482 km²). Nejvyšší přehradní hráz ve světě je plánovaná přehrada Rogun, která je zatím ve výstavbě (335 m) na řece Vachš v Tádžikistánu. V tabulce jsou zachyceny zde: Nejvyšší hráze světa.

Největší přehrady v Česku

Orlík má z českých nádrží největší objem zadržované vody 703,8 mil. m³ a nejvyšší (91 m) betonovou hráz. Plochou vodní hladiny (48,7 km²) jej však překonává nádrž přehrady Lipno I. Nejvyšší přehradní hráz v České republice je Vodní nádrž Dalešice s výškou hráze 100 m. Dalešice jsou zároveň druhou nejvyšší sypanou hrází v Evropě, avšak nejdelší sypanou hráz ve střední Evropě mají vodní nádrž Nechranice (délka koruny hráze 3280 metrů), viz též seznam přehradních nádrží v Česku.

Remove ads

Vodní doprava

Vodní doprava přes přehrady je umožněna pomocí plavební komory, lodního výtahu nebo jeřábu pro lodě nebo obdobných transportních zařízení.

Ekologické dopady

Přehrada zpravidla brání přirozené migraci vodních živočichů, zejména ryb. Výstavba přehrad bývá v kolizi se zájmem na zachování cenných přírodních území a historických sídelních míst, která mají být zaplavena, čímž dochází k jejich nenávratnému poškození. OSN varuje před stavbou dalších přehrad ve světě.[6] V místech přehradních nádrží se vytvářejí nové biotopy a vodní dílo většinou zřetelným způsobem ovlivňuje mikroklima ve svém okolí.

Remove ads

Selhání přehrad

Podrobnější informace naleznete v článku Selhání přehrad.

Odkazy

Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.

Remove ads