Pařížská pánev

Pařížská pánev (francouzsky Bassin parisien) je rozsáhlá pánev na severu Francie. V jejím středu leží Île-de-France a hlavní město Francie Paříž. Pánev odvodňuje řeka Seina.^[1] Pařížská pánev leží v regionech Île-de-France, Normandie, Hauts-de-France, Grand Est, Burgundsko-Franche-Comté, Centre-Val de Loire a Pays de la Loire. Jedná se o významnou sídelní a hospodářskou oblast Francie.

Pařížská pánev Bassin parisien
Řeka Marna v departementu Marne
Sousední jednotky	Armorický masiv, Ardeny, Vogézy, Centrální masiv, Akvitánská pánev
Světadíl	Evropa
Stát	Francie Francie
Geologické oblasti atlantské Francie
Horniny	sedimenty
Souřadnice	48°30′ s. š., 2° v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie

Nejnižší bod Pařížské pánve leží na soutoku řek Seiny a Marny (26 m n. m.). Směrem k okrajovým částem pánve se krajina zvedá k nadmořské výšce 300 až 400 m. Významnou složkou pánve jsou kuesty, jež se rozvinuly zvláště ve východní části pánve. Některé dosahují výšky přes 200 metrů.^[2]

Údolí Seiny v Normandii

Geologie

Střed pánve tvoří třetihorní sedimenty. Směrem k okrajům vystupují starší sedimenty, hlavně z období jury a křídy.^[1] Tato koncentrická stavba pánve se však zachovala pouze ve východní části. Na západě není tak pravidelná. Největší část pánve pokrývají křídové sedimenty. Jedná se o jílovce, slínovce a vápence. Nejmladší vrstvy pak tvoří křídy.^[2]

Studium zdejších fosilních měkkýšů umožnilo Jeanu Baptistovi Lamarckovi formulovat jeho evoluční teorii.

Geologický řez pařížskou pánví v regionu Ile-de-France od západu k východu, překrývající ve východní části permskou a karbonskou sársko‑lotrinskou pánev; hloubka řezu: 3500 m (zdroj AGBP).

     třetihory

         křída

             jura

             trias

             mladší prvohory

         starší prvohory