Panonská marka

From Wikipedia, the free encyclopedia

Panonská marka
Remove ads

Panonská marka (latinsky Marcha Pannonium) neboli Východní marka (latinsky Marcha orientalis) byla hraničním územím (tj. markou) Franské říše, jež zřídil roku 795 jako Avarskou marku Karel Veliký na jihovýchodní hranici svého impéria ke kontrole poplatných Avarů a po roce 820 Slovanů, kteří se do Uherské nížiny rozšířili.

Stručná fakta
Remove ads

Historický vývoj

Marka se rozkládala podél toku Dunaje od kraje Traungau a slovanského knížectví Karantánie v povodí Drávy až po dnešní město Szombathely a řeku Rábu, včetně Vídeňské pánve. Do poloviny 9. století se rozšířila až do dnešní Slavonie a západní Vojvodiny. V té době vzniklo v Panonii slovanské tzv. Blatenské knížectví, závislé na Východofranské říši. To už byla úkolem marky ochrana proti Velké Moravě. Když ta zanikla pod náporem Maďarů, skončila i Panonská marka. Její jižní části na sklonku 9. století ovládlo Chorvatsko a západní část byla po půlstoletí turbulencí a porážce Maďarů na řece Lechu r. 955 připojena k Bavorsku jako Východní marka bavorská[1]; jejím prvním známým správcem byl do r. 976 řezenský purkrabí Burchard.[2] K r. 996 je v privilegiu císaře Oty III.[3] poprvé označena jako Marchia austriaca).[4]

Jméno území dlouho nebylo ustálené: v některých dokumentech je Panonská marka označována jako terminum regni Baioariorum in Oriente - „východní konec Bavorského království (sic!),“ případně "marka mezi Uhry a Bavorskem" (Dětmar Merseburský na poč. 11. stol.).[2]

Remove ads

Markrabí

Seznam není kompletní

Reference

Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.

Remove ads