Panzerjäger I

Panzerjäger I byl německý stíhač tanků zkonstruovaný závody Alkett Berlín s využitím podvozku lehkého tanku Panzerkampfwagen I Ausf. B. Za jeho hlavní výzbroj byl vybrán československý protitankový kanón Škoda A-5, zavedený do výzbroje československé armády jako KPÚV vz. 38 a Němci označovaný jako 4,7 cm Pak 38(t) či 4,7 cm PaK(t).^[1] Výroba byla zahájena v březnu 1940 a celkem bylo vyrobeno 202 strojů.^[1] Byly nasazeny při vpádu do Francie, na africkém bojišti a při operaci Barbarossa. Poslední stroje byly staženy z bojových operací po roce 1942.^[2]

Panzerjäger I
Typ vozidla	stíhač tanků
Země původu	Německo
Historie
Návrh	1939–40
Období výroby	1940–41
Vyrobeno kusů	202
Ve službě	1940–43
Základní charakteristika
Posádka	3 muži
Délka	4,42 m
Šířka	1,85 m
Výška	2,25 m
Hmotnost	6,4 t
Pancéřování a výzbroj
Pancéřování	13 mm, nástavba 14,5 mm
Hlavní zbraň	4,7cm Pak 38(t)
Pohon a pohyb
Motor	Maybach NL 38 TR
Výkon	100 hp
Odpružení	listové pružiny
Max. rychlost	42 km/h
Poměr výkon/hmotnost	15,6 hp/t
Dojezd	140 km
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Panzerjäger I představoval improvizovanou konstrukci, která měla využít stroje Panzer I, které již přestávaly být v boji použitelné. Šlo o efektivní zbraň pro boj s tančíky a lehkými tanky, ovšem proti kvalitním středním tankům se už prosazoval hůře. Jakožto první z řady improvizací a nouzových přestaveb trpěl Panzerjäger I řadou nedostatků a nedokonalostí – vysokou siluetou, absencí efektivní protipěchotní výzbroje či nedostatečnou ochranou posádky.^[2].

Původní variantou označení vozidla je SFL mit der 4,7 cm PaK(t)^[1], oficiální název zní 4,7 cm PaK(t) (Sf) auf Panzerkampfwagen I Ausf. B ohne Turm, běžně se však užívá jednodušší Panzejäger I^[2] nebo PzJgr I.