Paradox slabého mladého Slunce

problém, který otevřel popularizátor vědy Carl Sagan a George Mullen roku 1972 From Wikipedia, the free encyclopedia

Paradox slabého mladého Slunce
Remove ads

Paradox slabého mladého Slunce je problém, který otevřel popularizátor vědy Carl Sagan a George Mullen roku 1972.[1] Modely Slunce předpovídají, že výkon Slunce postupně s časem roste, ovšem teplota Země by tak v počátcích musela být pod bodem mrazu, což odporuje geologickým nálezům indikujícím tekutou vodu na Zemi i Marsu té doby.

Thumb
Zářivý výkon, poloměr a teplota Slunce v závislosti na čase (v miliardách let) podle standardního modelu Slunce.
Remove ads

Možná vysvětlení

Oxid uhličitý

Skleníkový efekt oxidu uhličitého mohl zvýšit teplotu natolik, že by voda na Zemi mohla být v kapalném stavu. Uvažovalo se o parciálním tlaku oxidu uhličitého 10 atmosfér.[2] Později se ukázalo, že tlak oxidu uhličitého byl pod 1 atmosférou,[3] a tak nedostatečný. Mohl za tím být ale metan.[4] Také nižší albedo díky mrakům a většímu podílu moří mohlo teplotu Země ovlivnit.[5]

Geotermální energie

V minulosti byl tepelný výkon Země, který je způsoben radioaktivním rozpadem prvků, větší než v současnosti.[6] Muselo by však jít o vliv většího geotermálního gradientu a nikoli pouze o přímý vliv vyzařování tepla ze Země.

Slapový ohřev

Větší slapový ohřev Země v minulosti z důvodu Měsíce, který byl blíže.[7] Oteplení slapovým ohřevem by však dosáhlo maximálně jen 5 °C v době formování Měsíce, ale je třeba vysvětlit teploty vyšší i o více než 10 °C než předpovídá model vývoje Slunce.[8]

Aktivnější rané Slunce

Standardní model Slunce nemusí být správný a Slunce mohlo být v minulosti aktivnější. Napovídají tomu například meteority,[9] ale i slabší kosmické záření na Zemi, které muselo aktivnější Slunce více odvracet.[10] Řešilo by to i problém s tekutou vodou na Marsu, k čemuž tam skleníkové plyny nestačí. Slunce mohlo být zpočátku o pár procent hmotnější, jeho energetické ztráty větší a Země k těžšímu Slunci blíže.[11] Větší ztráty vyžaduje i zpomalení rotace Slunce[12] a naznačuje to i současná helioseimologie, že hmotnost Slunce mohla být původně o 7 % větší.[13] To vyžadovalo masivní sluneční vítr.[14]

Remove ads

Jiné hypotézy

Dále například Alfred Wegener navrhl ideu rozpínající se Země, která by pomohla řešit problém slabého mladého Slunce.[15]

Reference

Související články

Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.

Remove ads