Parthština

Parthština je mrtvý severozápadní íránský jazyk, jímž se mluvilo v Parthské říši (248 př. n. l. – 224). Je též nazývána pahlaví, což je však termín kterým může být v závislosti na kontextu označováno též písmo kterým byla zapisována, středoperštinu nebo dialekty západního Íránu.^[1]

Parthština
Rozšíření	Parthská říše
Počet mluvčích	mrtvý jazyk
Klasifikace	indoevropské jazyky indoíránské jazyky íránské jazyky západoíránské jazyky severozápadní íránské jazyky
Písmo	pahlaví
Postavení
Regulátor	není stanoven
Úřední jazyk	není úředním
Kódy
ISO 639-1	není
ISO 639-2	není
ISO 639-3	není
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Po zániku Parthské říše byla užívána jako jazyk epických děl, která byla následně asimilována do středoperské literatury. Příkladem je středoperský epos Ajádgár í Zarérán „Památka Zarérova“, s řadou přejatých slov z parthštiny, což napovídá o to že se jedná původně o text parthský. Z těchto důvodů se adjektivum parthský počalo používat ve smyslu „hrdinský, starý, dávný“. Od 6. století již byla užívána jen jako liturgický jazyk středoasijskými manichejci. Íránští muslimové, mluvící ranou novoperštinou, následně počali termín pahlaví používat pro středoperštinu jíž mluvili perští zarathušristé, ač ti sami o svém jazyku mluvili jako o pársí. Kromě toho se v rané novoperštině slovo páhlaví, respektive pahlaviját, používalo i pro poesii v dialektech západního Íránu.^[2]

Příklady

Číslovky

Parthsky	Česky
ēw	jeden
dō	dva
hrē	tři
čafār	čtyři
panǰ	pět
šwah	šest
haft	sedm
hašt	osm
nah	devět
das	deset