Pavel Jáchym Šebesta

Pavel Jáchym Šebesta, něm. Paul Joachim Schebesta (20. březen 1887 Pietrowice Wielkie u Racibórze – 17. září 1967 Mödling), byl český^{[pozn. 1]} misionář, etnograf, antropolog a lingvista.

prof. Pavel Jáchym Šebesta
Pavel Jáchym Šebesta mezi Pygmeji (kol.1930)
Narození	20. března 1887 Pietrowice Wielkie Polsko Polsko, Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	17. září 1967 (ve věku 80 let) Mödling Rakousko Rakousko
Povolání	antropolog, kněz
Zaměstnavatel	Wirtschaftsuniversität Wien
Ocenění	Čestný prsten města Vídně
Nábož. vyznání	katolicismus katolická církev
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Studia a misie

Od roku 1905 studoval filozofii a teologii v Mödlingu a roku 1911 byl jako člen řeholního misionářského řádu Společnosti Božího Slova ve zdejším misijním domě Sv. Gabriela vysvěcen na kněze.^[1] Na vídeňské univerzitě se věnoval také antropologii, archeologii a egyptologii.^[2] V letech 1912–1916 působil jako misionář v Mosambiku v oblasti řeky Zambezi. Protože toto území bylo portugalskou kolonií, byl jako rakousko-uherský občan po vstupu Portugalska do první sv. války v roce 1917 zatčen. Později byl převezen do Portugalska, kde setrval až do roku 1920.^[2] Pobyt využil ke studiu archivních materiálů o misiích v jihovýchodní Africe.^[1]

Cesty

• 1924–25: Při první cestě do jihovýchodní Asie na Malajský poloostrov studoval negritské skupiny Semangů, Senojů a Jakuďnů. Na severu poloostrova se dostal až hranicím dnešního Thajska, poté na Sumatře poznával příslušníky kmene Kubu.
• 1929–30: V Belgickém Kongu studoval v oblasti řeky Ituri středoafrické Pygmeje, se kterými během pobytu i žil.
• 1934–35: Z keňské Mombasy cestoval přes Nairobi a Eldoret k Albertovu jezeru. Dále cestoval do Mahagy v Belgickém Kongu, kde u řeky Ituri žil v táborech bambutských kmenů. Z města Mambasa se Šebesta přesunul do Vamby a Avakuti přes obávaný prales Dese.
• 1938–39: Při druhé cestě do jihovýchodní Asie zkoumal trpasličí kmen Aethů ve filipínských pralesích na ostrovech Luzon, Negros, Panay a Mindoro.
• 1949–50 a 1954–55: Podnikl znovu cesty do tropických pralesů v Africe a pokračoval ve výzkumu Pygmejů.

Sbírky

Na své cesty se vydával z Mödlingu, kde studoval. Sem se i vracel, aby třídil a zpracovával přivezený materiál. Část sbírek ze Šebestových výprav je uložena v Hrdličkově muzeu člověka a v Náprstkově muzeu v Praze.

Knihy

• Z přítmí pralesa (1927)
• Anthropologie středoafrických Pygmejů v Belgickém Kongu (1933)
• V tropických pralesích (1935)
• Die Bambuti-Pygmäen vom Ituri (Brusel od roku 1938)
• Mezi trpaslíky a negry (1940, spoluautorka Sína Lvová)
• Tajnosti tropického pralesa (1947)
• čtyřdílné Pygmäen-Völker der Erde, die Negrito Asiens (v Mödlingu od roku 1952)