Pavel Řezníček (spisovatel)

Pavel Řezníček (30. ledna 1942 Blansko – 19. září 2018 Praha^[1]) byl český surrealistický básník a prozaik.

Pavel Řezníček
Narození	30. ledna 1942 Blansko Protektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Úmrtí	19. září 2018 (ve věku 76 let) Praha Česko Česko
Povolání	spisovatel, básník, překladatel, novinář a prozaik
Témata	literární tvorba a žurnalistika
citáty na Wikicitátech
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Život

Od roku 1949 žil v Brně. Po maturitě na tamní jedenáctiletce (1959) nedokončil dvouletou knihovnickou nástavbu^[1] a pracoval v několika dělnických profesích (řezač materiálů v ZKL v Líšni, frézař v Elektrických závodech Julia Fučíka v Brně, rozvažeč stravy v nemocnici, skladník). Během vojny v letech 1961–1963 se seznámil s Petrem Králem, který ho přivedl k literatuře. Časem se spřátelil s mnoha dalšími umělci, nezávislými surrealisty a dalšími, jako byli Karel Šebek, Stanislav Dvorský, Martin Stejskal, Jan Gabriel, Josef Janda a další. Podílel se na činnosti brněnské literární skupiny Vateň. V letech 1972–1973 v Brně vydával samizdatový časopis Koruna a vydal zde i několik samizdatových sbírek, které ilustroval Martin Stejskal. Od roku 1974 žil v Praze,^[2] kde se začal podílet na vydávání samizdatového surrealistického časopisu Doutník (s Janem Gabrielem). Ten řídil až do roku 1988 (k jeho vydávání se pak vrátil v letech 1995–2006 ve spolupráci s Ladislavem Fantou). Jeho tvorba byla do roku 1989 na indexu zakázaných knih, publikoval v exilu či samizdatu (např. pařížské Svědectví, římské Pelikánovy Listy, Revolver Revue aj.). Jinak pracoval v Praze jako stavební dělník, později skladník v ČSAD (1978–1993). V roce 1994 začal pracovat ve Státním ústředním archivu (dnes Národní archiv). Poté dělal manipulanta v knihařské a vazačské firmy Tomos, od roku 1998 byl třídičem na poště. V roce 2003 odešel do důchodu.^[3]

Dílo

Celá jeho tvorba je výrazně surrealistická a je psána metodami klasického pojetí surrealismu. Jeho tvorbu ovlivnilo dílo a myšlenky Benjamina Péreta, André Bretona, Paula Éluarda, Vítězslava Nezvala, Vratislava Effenbergera.

Poezie

• Blázny šatí stvol
• Blbec, 1986 (L'Imbécile)
• Tabákové vejce, 1991 jedná se o výbor jeho veršů z období do roku 1990
• Kráter Resnik a jiné básně, 1990
• Tabákové vejce, 1991
• Hvězdy kvelbu, 1992
• Zvířata, 1993
• Plovací sval, 1995
• Hrozba výtahu, 2001
• Atentát ve vaně, 2002

Próza

• Strop, zahraničí 1983, ČR 1989
• Vedro, 1993
• Zvířata, 1993
• Alexandr v tramvaji, 1994
• Zrcadlový pes, 1994
• Cerf volant, 1995
• Holič a boty, 1997 (památce Karla Šebka)
• Natrhneš nehtem hlavy jejich, 2003

Díla věnovaná undergroundu

Tato díla se věnují především brněnskému surrealismu a lze v nich najít velmi cenné informace o brněnském undergroundu v období normalizace.

• Hvězdy kvelbu
• Popel žhne
• Blázny šatí stvol

Autobiografie

• Vrstva chleba, vrstva vápna, královna, 2013

Mimo vlastní tvorbu překládal z francouzštiny.