Pavla Horáková

Pavla Horáková (* 1974 Plzeň) je česká spisovatelka a překladatelka, držitelka ocenění Magnesia Litera 2019 za prózu.

Pavla Horáková
Pavla Horáková (2019)
Narození	1974 (50–51 let) Plzeň
Povolání	spisovatelka, překladatelka, rozhlasová moderátorka a moderátorka
Alma mater	Univerzita Karlova (1993–2000) Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Témata	literatura pro děti, překlad, radiokomunikace a rozhlas
Ocenění	Magnesia Litera 2019 (2019)
multimediální obsah na Commons
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

V letech 1993–2000 vystudovala překladatelství a tlumočnictví a serbistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Již za vysokoškolských studií začala s překlady;^[1] od roku 1997 překládala ze srbštiny a angličtiny (např. knihy Kurta Vonneguta).^[2] V roce 2000 obdržela Tvůrčí odměnu Obce překladatelů za překlad knihy Tamy Janowitzové Otroci New Yorku.^[3] V letech 2001–2007 pracovala jako redaktorka anglickojazyčného vysílání Českého rozhlasu 7. Mezi lety 2004 a 2010 působila jako překladatelka pro Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary. Léta 2018 přestala s překlady, aby se mohla naplno věnovat spisovatelskému řemeslu.^[1] Do následujícího roku pracovala jako redaktorka festivalového magazínu.^[2] Připravuje pořady pro Český rozhlas Vltava.

Dílo

Překlady

(výběr)

• Thomas Pynchon: Pomalý učeň: rané povídky (1999)
• Tama Janowitzová: Otroci New Yorku (2000)
• Zoran Živković: Dar času (2002)
• Iain Banks: Píseň kamene (2002)
• Kurt Vonnegut: Ostroočko (2007)
• Kurt Vonnegut: Vítejte v pavilonu opic (2008)
• Vladimir Pištalo: Tesla: portrét mezi maskami (2012)
• Joe Kubert: Fax ze Sarajeva: příběh o přežití (2016)

Vlastní tvorba

• Tajemství Hrobaříků (2010)
• Kecy v kleci (2010; spolu s Adamem Votrubou, Kateřinou Kadlecovou, Pavlou Maxovou a Kristýnou Pleskotovou) – sbírka současné folklorní poezie dětí
• Hrobaříci v podzámčí (2011)
• Hrobaříci a Hrobaři (2012)^[4]
• Přišel befel od císaře pána: polní pošta – příběhy Čechů za první světové války (2015)^[5]
• Johana (2018; spolu se Zuzanou Dostálovou a Alenou Scheinostovou)^[6]
• Zum Befehl, pane lajtnant, aneb, Poslušně hlásím, že byla jednou jedna veliká bitva (2018)^[7]
• Teorie podivnosti (2018);^[6] cena Magnesia Litera 2019 za prózu^[8]
• Srdce Evropy (2021)^[9] – volně navazuje na Teorii podivnosti; navíc tematizuje českou, resp. středoevropskou identitu i něco historie
• Okno na západ (2025)^[1][10]