Pelasgové

Pelasgové, starořecky Πελασγοί Pelasgoi, byli v řecké mytologii a dějepisectví obyvatelé Řecka před příchodem Hellénů, tedy vlastních Řeků. Zmiňuje se o nich například Homér, Hérodotos a Thúkydidés, podle kterých měli obývat území jako Thrákie, Argos, Kréta a Chalkidiki. Mezi další předhelénské obyvatelstvo zmiňované v dobových zdrojích patří Lelegové.^[1][2]

Geografické určení Pelasgů v různých starořeckých zdrojích

Řekové jméno Pelasgů odvozovali od mytického krále Argolidy Pelasga, syna Palaichthona a vnuka Gaie, bohyně země. Jeho nástupcem a zakladatel města Argos se stal libyjský král Danaos, od kterého odvozovali své jméno Danaové, tedy Řekové. Toto podání snad naráží na nahrazení Pelasgů Řeky.^[3]

Existenci populací, se kterými se předkové historických Řeků na řeckém území setkali, naznačuje i lingvistika. Jazyk, kterým bylo zapisováno lineární písmo B, těžko mohl být řečtinou a místní jména jako Korinth, Knóssos, Mykény nebo Olymp nemají řecký charakter. Obecně pak velká část řecké slovní zásoby, podle některých názorů i přes padesát procent, nepochází z řeckého prajazyka, ale jazyka odlišného, tedy předřeckého jazykového substrátu. Tento odlišný jazyk bývá badateli často nazýván pelasgický, ale není jasné, zda šlo o jazyk neindoevropský, nebo o jazyk náležející nějaké jinak neznámé větvi indoevropských jazyků.^[4]