Petrovice (okres Bruntál)

Obec Petrovice (německy Petersdorf^[4]) se nachází v okrese Bruntál v Moravskoslezském kraji. Žije zde 139^[1] obyvatel. Celá zástavba obce, jakož i téměř celý její katastr leží na Moravě, respektive je součástí moravské enklávy Osoblažska, ale úzký pruh území podél její západní hranice patřil dříve ke Zlatým Horám a tak obec zasahuje i do Slezska. Zástavba obce těsně navazuje na zástavbu sousední obce Janov, s níž tvoří prakticky jednotný urbanistický sídelní celek.

Petrovice
Petrovice ze silnice od Zlatých Hor
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Město Albrechtice
Obec s rozšířenou působností	Krnov (správní obvod)
Okres	Bruntál
Kraj	Moravskoslezský
Historická země	Morava (respektive moravská enkláva ve Slezsku) + Slezsko
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°14′20″ s. š., 17°26′54″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	139 (2025)[1]
Rozloha	11,07 km²[2]
Katastrální území	Petrovice ve Slezsku
Nadmořská výška	470 m n. m.
PSČ	793 84
Počet domů	133 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Petrovice 34 793 84 Janov u Krnova [e-mail]
Starostka	Radka Drgačová
Oficiální web: www.petrovicebr.cz
Petrovice
Další údaje
Kód obce	551848
Kód části obce	56987
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název

Je-li třeba obec rozlišit, tradičně se používají názvy s přívlastky: Petrovice u Zlatých Hor^[5][6] nebo vzácněji Petrovice u Krnova^[7] či Petrovice u Janova.^[8][9] Katastrální území obce však má název Petrovice ve Slezsku, přestože většina území obce včetně jejího jádra historicky patří k Moravě. Obec Janov, k níž Petrovice v letech 1961–1990 patřily a dodnes pod ni spadají poštou, má v názvu katastrálního území přívlastek „u Krnova“. Oficiálně byl název obce Petrovice od jejího vzniku vždy bez přívlastku.^[10]

Poloha

Obec Petrovice sousedí na severu s Polskem (gmina Głuchołazy), na východě s Janovem, na jihu s Městem Albrechticemi, na jihozápadě s Heřmanovicemi a na západě se Zlatými Horami. Od okresního města Bruntál je vzdálena 28 km a od krajského města Ostrava 75 km.

Geomorfologicky patří Petrovice k provincii Česká vysočina, subprovincii Krkonošsko-jesenické (Sudetské), oblasti Jesenické (Východosudetské) (geomorfologický celek Zlatohorská vrchovina, podcelek Hynčická hornatina na západě). Nejvyšších poloh dosahuje území obce na jižní hranici (Kutný vrch 869/866 m n. m., Solná hora 868/867 m n. m.), na západní hranici na Větrné (801 m n. m.) a na severu na svahu Biskupské kupy (891/890 m n. m.).

Území Petrovic patří do povodí Odry, resp. řeky Osoblahy, která na jihu území obce pramení pod názvem Petrovický potok, přijímá zde několik drobných prvních přítoků odtéká směrem na východ.

Území obce pokrývá z 17,5 % zemědělská půda (0,5 % orná půda, 15,5 % louky a pastviny), z 79 % les a z 3,5 % zastavěné a ostatní (např. průmyslové) plochy.

Jádro vsi je chráněno jako vesnická památková zóna.^[11][12]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1267. Od roku 1961 do 23. listopadu 1990 byly Petrovice částí obce Janov.

Vývoj počtu obyvatel

Počet obyvatel Petrovic podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:^[13]

Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1939	1950	1961	1970	1980	1991	2001
Počet obyvatel	1327	1320	1301	1169	1024	806	749[p 1]	703	267	365	306	237	167	141[p 2]

1. z toho: 10 Čechoslováků, 714 Němců; 728 řím. kat., 11 evang., 10 bez vyzn.
2. z toho: 118 Čechů, Moravanů a Slezanů, 12 Slováků, 2 Němci, 1 Polák; 39 řím. kat., 1 čsl. hus., 85 bez vyzn.

V Petrovicích je evidováno 148 adres : 145 čísel popisných (trvalé objekty) a 3 čísla evidenční (dočasné či rekreační objekty).^[14] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 130 domů, z toho 48 trvale obydlených.

Názvy existujících a zaniklých částí

• Česky Petrovice, německy Petersdorf, polsky Pietrowice.
  • Česky Mariánské Zátiší, německy Marienruhe.
  • Česky Rudolfova Chata, německy Rudolfsheim.

Pamětihodnosti

• Kostel sv. Rocha je kulturní památka ČR.^[15]
• Venkovská usedlost čp. 130
• Venkovský dům čp. 115
• Venkovský dům čp. 39
• Venkovský dům v kožuchu čp. 137

Významní rodáci

• Josef David (1827 – 1889), ř. k. kněz, ThDr., profesor pastorální teologie na teol. fak. v Olomouci, v škol. r. 1867/68, 1872/74 a 1878/79 trojnásobný děkan teolog f. v Olomouci. Zemřel a pochován v Olomouci.^[16]
• Josef Pfitzner (1901–1945), sudetoněmecký historiograf a nacistický politik
• Erich Robert Sorge (1933–2002), německý církevní hudební skladatel

Galerie

• 
  Kostel svatého Rocha
• 
  Křížek u potoka
• 
  Kaplička u hřbitova
• 
  Obecní úřad a restaurace
• 
  Roubená chalupa
• 
  Dům za potokem