Plochý pletací stroj

Plochý pletací stroj vynalezl Američan William Lamb v roce 1863.^[1] Pracuje zpravidla s jazýčkovými jehlami umístěnými v jedné řadě v jehlovém lůžku.^[2]

První plochý stroj na obourubní pleteniny z roku 1900

Postup výroby pleteniny

Jehly se pohybují jednotlivě v časovém sledu. Sáně se zámkem jezdí podél jehel a uchopí při tom patky jehel jednu po druhé. Tím, že patky prochází zakřiveným kanálem zámku, pohybují se nahoru a dolů, hlavičky jehel zachytí předloženou nit a vytváří kontinuálně řádek pleteniny.

Jednotlivé fáze (polohy) jehel se označují následovně: základní – chytová – uzavírací – nanášecí – zatahovací.^[3]

Vybavení stroje

Německý stroj z roku 2003 na kompletní pleteniny “knit and wear”

Čínský stroj se žakárovým ústrojím (2017)

Rozlišují se jednolícní stroje s jedním jehlovým lůžkem, oboulícní se dvěma lůžky postavenými vzájemně v pravém úhlu a obourubní se dvěma lůžky umístěnými v jedné rovině opatřenými dvojjazýčkovými jehlami.

Pracovní šíře je 60-305 cm, jemnost 0,8-6 jehel/cm, maximální rychlost pletení je 1,3 m/vt.

Na dvoulůžkových strojích se dají vyrábět pleteniny v prakticky všech známých vazbách, se všemi kombinacemi.

K vzorovacím zařízením patří zejména ovládání zámků (skupinová nebo individuální volba jehel), posunování jehelního lůžka, převěšování oček, záměna pletacích nití atd.^[4]

Ke zhotovení plyšové pleteniny a pro pleteniny s útkem jsou na plošném stroji instalovány nejméně dva vodiče příze, pro krycí vzory se používá vodič, kterým prochází základní a krycí nit vedle sebe.

Pro vzorování pletenin jsou stroje většinou vybaveny žakárovým ústrojím (zpravidla kovový pás s výstupky a děrováním), které se programuje a ovládá přes počítač.^[3] (V odborné a patentové literatuře jsou popsána zařízení na separátní pohon jednotlivých jehel, která mají mimo jiné umožňovat podstatně rychlejší změnu vzorovacího programu.^[5][6] O aplikaci patentu na plochých pletacích strojích však nebylo do roku 2021 nic známo.)

Použití

Moderní stroje jsou často specializované na pleteniny s určitým vzorováním na intarziové pleteniny,^[7] na hotové svrchní oděvy fully fashioned (úplety bez sešívání),^[8] rukavice,^[9] ponožky,^[10] stuhy^[11] apod.

V roce 2019 bylo celosvětově nově instalováno asi 96 000 plochých pletacích strojů.^[12] Informace o celkové situaci na úseku plochých pletacích strojů se dají získat jen z nákladných každoročních rozborů, např. za 3500 USD.^[13]

K amatérskému pletení se používají ploché stroje s ručním pohonem.^[14]

Podrobnější informace naleznete v článku Ruční pletací stroj.

Související články

Ruční pletací stroj, Okrouhlé pletací stroje, Pletenina, Pletací systém

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu plochý pletací stroj na Wikimedia Commons

Literatura

• Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka (SNTL Praha 1981), str. 740-750
• Denninger/Giese: Textil und Modelexikon, ISBN 3-87150-848-9 Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006, str. 234- 236