Pneumatikový kord

Pneumatikový kord je označení pro plošnou výztuž gumárenských výrobků. S kordy se vyztužují pneumatiky všech druhů vozitel, dopravní pásy, hadice aj.^[1]

Pneumatika s diagonální výztuží z bavlněné tkaniny (z posledních let 19. století v USA)

Z historie pneumatikových kordů

Za vynálezce pneumatiky je považován Skot Thomson, jeho vynález z roku 1845 se však prakticky neuplatnil. První série pneumatik s textilní výztuží byla vyrobena ve Francii v roce 1895. Z let 1908–1912 jsou známé pneumatiky s kordy z bavlněné příze. V roce 1913 vynalezli Britové Gray a Sloper pneumatiku s radiální výztuží; od roku 1948 byla vyráběna sériově – s ocelovými kordy – firmou Michelin. V roce 1955 začala firma Pirelli vyrábět pneumatiky s poloocelovou výztuží, tj. s kombinací vrstev textilních a ocelových kordů. Výztuže z polyamidu a z polyesteru se začaly používat koncem 50. let.^[2]

V roce 1922 se udávala celosvětová výroba pneumatik s 1,7 miliardy kusů, výnos z prodeje pneumatikových kordů dosáhl v roce 2023 cca 8,6 miliard USD.^[3]

Kordárna, český výrobce pneumatikových kordů založený v roce 1948, patřil na začátku 21. století s roční výrobu 21 000 tun k největším v Evropě. V roce 2009 se podnik dostal do konkurzu, v roce 2018 byl převzat thajskou firmou Indorama Ventures.^[4] V roce 2023 oznámila firma, že vyrábí pod novým vedením už asi rok pravidelně měsíčně cca 1600 tun pneumatikových kordů.^[5]

Způsob výroby

Pneumatikové kordy se vyrábějí ve formě tkaniny, netkané („bezútkové“) textilie nebo laminátu z paralelně ložených ocelových drátů.

Kordy z textilních materiálů

• Multifilamenty na osnovu tkanin a na bezútkové textlie se 2× nebo 3× druží, skají kablováním (s odváděcí rychlostí do 60 m/min na cívky o váze až 20 kg)^[6] a smáčejí v kaučuku.^[7]

Jako surovina se běžně používají polyesterová, ployamidová, viskózová a aramidová vlákna zpracovaná např. (podle údajů firmy Kordárna): ^[8]

Druh mteriálu	Jemnost filamentu (dtex)	Družení osnov. nití	Pevnost (g/tex)	Tažnost (%)	Doporučené použití kordu v pneumatikách[9]
PET	110–220	1×2, 1×3	138–275	-	osobní a lehká nákladní auta
PA	70–280	1×2, 1×3	40	18–22	střední, těžká a terénní vozidla
aramidy	110–168	1×2, 1×3	350–530	4,5–4,7	radiální pneumatiky, závodní auta
VI	184–368	1×2, 1×3	-	-	závodní auta

• Útek se vyrábí z bavlněné nebo směsové příze bavlna/polyamidová stříž.
• Tkanina se vyrábí s dostavou osnovy 6–13/cm a útku od 1/cm na strojích se skřipcovým^[10] nebo pneumatickým prohozem s prac. šířkou do 190 cm a max. 930 obr./min.^[11]
• Bezútková textilie

Výrobní postup: Navíjení na osnovní vál – družení 8 osnov – napouštění latexem – zahřívání a sušení – kalandrování.^[12]

Kovový kord

Ocelové tyče s tloušťkou cca 5 mm se dlouží na Ø 0,8-1,6 mm, povrstvují mosazí a dlouží za mokra na výsledný „filament“ o Ø 0,15–0,38 mm,^[13] který obsahuje 0,7–1,3 % váhového množství mědi (2/3) a zinku (1/3).^[14]

Kordový drát vzniká stáčením 2 až cca 30 takto upravených „filamentů“ v 1 až 3 pasážích za sebou.

Např. konstrukce 3+9+15×0,2 +1:

• Svazek ze 3 drátů se po 1. pasáži ovíjí spirálovým filamentem
• Ve 2. pasáži se svazek oplétá 9 dráty a znovu ovíjí spirálou
• Ve 3. pasáži se svazek (z 12 drátů) oplétá 15 dráty a výsledný svazek se ovíjí spirálou.^[15]

Výrobní proces ve všech třech pasážích probíhá kontinuálně na jednom stáčecím stroji.^[16]

Vlastnosti drátu

Kordový drát se vyrábí v několika desítkách variant. Fyzikální vlastnosti 3 vybraných exemplářů (podle informací od čínské firmy Hengxing):^[17]

Složení	Průměr (mm)	Hustota (g/m)	Délka (mm)	Pevnost (N)
2×0,30	0,60	1,12	16850	365
3×0,24 / 9×0,225	0,94	3,33	5000	1445
3+9+15×0,245	1,51	10,26	2000	3600

Drátěné rohože

Princip: Dráty se odvíjejí z řady cívek a procházejí vedle sebe válečkovými vodiči určujícími hustotu a šířku rohože dále do čtyřválcového kalandru, který mezi ně vlisuje tenkou vrstvu pryže. Hotový plošný útvar se navíjí mezi polypropylenové plachty na válec k pozdějšímu použití.^[18]

Tkaný kord

K výrobě kovového kordu se v roce 2024 nabízí např. čínský tkací stroj s jehlovým prohozem útku. Při pracovní šířce 140 cm pracuje stroj s max. 40 obr./min, jako útek se doporučuje polyamidová příze.^[19]

Kordy v pneumatikách

Schéma uložení kordů v pneumatice

Podle způsobu uložení kordů se rozlišují diagonální, radiální a poloradiální pneumatiky.

• U diagonálních se pásy kordů vzájemně kříží pod úhlem 30 až 40°
• Radiální pneumatiky mají pásy uložené kolmo k obvodu pneumatiky^[20]
• U poloradiálních se kombinuje radiální a diagonální uložení.^[21]

Kordy tvoří v pneumatice (viz nákres vpravo):

• kostru pláště (14 a 16) ze 2 až 4 vrstev nad sebou (14 a 16)
• nárazník (10) většinou ze dvou vrstev obvykle ocelových kordů^[22]
• boční stěny s dvojitou vrstvou tkaného „chaferu“, obvykle z polyamidových vláken^[23]

V roce 2024 jsou nabízeny stroje na automatické stříhání na patřičný rozměr a umístění kordů na jednu pneumatiku v 60 vteřinách.^[24]