Polští letci RAF

Polské vzdušné síly ve Velké Británii (polsky Polskie Siły Powietrzne, zkráceně nazývány PSP), de facto po část války Polští letci RAF, avšak ne po válku celou, jelikož v jejím průběhu postupně přešli pod polské velení. Některé zdroje uvádí účast 145 polských stíhacích pilotů, kteří sloužili v Royal Air Force během Bitvy o Británii, což je po samotných Britech nejvíc nasazených pilotů.^[1] Koncem války bylo již polského leteckého personálu v Británii na 19400.^[2]

Polské vzdušné síly ve Velké Británii (polsky Polskie Siły Powietrzne, PSP)
Země	Spojené království, Francie
Vznik	18. května 1940
Typ	letectvo
Posádka	polští letci pilotující stroje Caudron C.714, Hawker Hurricane a Supermarine Spitfire
Nadřazené jednotky	Polská exilová vláda, Royal Air Force
Účast
Války	2. světová válka
Bitvy	Bitva o Británii

Orlice Polských vzdušných sil

Vlajka polských vojenských letišť (1938-1945)

Pomník padlých polských letců, Northolt

Počátky formování

Po prohrané zářijové kampani se polský letecký i pozemní personál uchýlil do Francie a Velké Británie. Díky smlouvám s francouzskou vládou se na půdě této země rychle zformovaly polské vojenské jednotky, z nichž část byla jednotkami leteckými. Ve Velké Británii formování jednotek nebylo tak jednoduché z ohledu na britský právní systém. Největší překážkou bylo uznání suverénnosti ozbrojených sil jiného státu na jejím území. Zpočátku měly v Británii polské jednotky povoleno pouze začlenit své piloty do britských perutí pod výhradně britským velením. V první části Bitvy o Británii, v srpnu 1940, bylo rozhodnuto do akce v rámci 65. východoindické perutě zapojit dva z desítky vyškolených pilotů. Byli jimi Franciszek Gruszka a Władysław Szulkowski.

Právní základy začlenění pilotů

22. srpna 1940 byl podepsán základní dokument o začlenění pilotů. Následně 11. června 1940 (po evakuaci Dunkerku) bylo podepsáno jeho první rozšíření. Britská strana povolila vytvoření dvou bombardovacích perutí a výcvikového střediska pro jejich letce. Tito letci, kteří podléhali britskému právu a britským vojenským předpisům, měli povinnost skládat dvě přísahy (polskou a britskou) a nosili britské vojenské hodnosti na rukávech uniforem. Na letištích podle této smlouvy mohla být vyvěšena pouze polská letecká vlajka a to níže, než byla letecká vlajka RAF. Vlivem přílivu dalších polských dobrovolníků do Anglie bylo nutné podepsat další smlouvu. Ta byla dojednána 5. srpna 1940. Byla v ní mimo jiné přiznána suverénnost Polských vojsk, jejichž součástí byly Polské vzdušné síly – PSP. Letci měli dle této smlouvy skládat pouze jednu vojenskou přísahu. Bylo rozhodnuto o založení čtyř bombardovacích perutí, dvou perutí stíhacích a jedné podpůrné ve spojení s pozemní armádou. Bylo spekulováno i o možnosti vytvoření dalších třech stíhacích perutí v případě potřeby. Smlouva upravovala i vyvěšování polských vlajek a to tak, že mohly být umisťovány vedle vlajek britských. Polští piloti mohli nosit i polské hodnosti a to na výložkách. Důležitou součástí smlouvy bylo vytvoření takzvaného Inspektorátu PSP, jehož inspektor měl spolupracovat s britským ministerstvem letectva v oblasti administrativy polského personálu. Polské letecké jednotky měly dle této smlouvy nadále podléhat britskému velení. 6. duben 1944 byl dnem podepsání třetí smlouvy, díky níž polské letectvo přešlo pod výhradní polské velení a začal být uplatňován polský vojenský řád. Inspektorát PSP byl tehdy přejmenován na Velitelství PSP.

Inspektoři PSP:

• brigádní generál, pilot Władysław Kalkus (květen až červenec 1940)
• brigádní generál, pilot Stanisław Ujejski (červenec 1940 až srpen 1943)
• brigádní generál, pilot Mateusz Iżycki (od srpna 1943 až do konce války)

Uniformy PSP

Vojáci Polských vzdušných sil nosili ocelově modré uniformy RAF s polskými knoflíky. Krom toho nosili zlatá označení polských hodností na výložkách a britské modročerné na rukávech a náramenících plášťů. Řadoví vojáci nosili železné emblémy vzorované podle polských leteckých emblémů z roku 1936. Důstojníci pak měli tyto emblémy stříbrně vyšívané a k tomu zlatá husarská křídla na černém podkladě. K polní uniformě piloti nosili mnohobarevné šály.^[3] Všichni polští příslušníci letectva nosili na náramenících vyšitý modrý nápis "POLAND"^[4]. Letci krom toho dostávali typickou koženou bundu RAF.

Standarta Polských vzdušných sil (PSP)

Standartu, která vyobrazuje Ostrobramskou madonu se slovy "Miłość żąda ofiary" (česky: Láska si žádá oběti), navrhl koncem roku 1939 jeden z polských stíhacích pilotů ve Francii. Další pilot pak využil svých odbojových kontaktů a zorganizoval její vyrobení v okupovaném Vilniusu. Damašek pro ní byl spolu s nitěmi obstarán v Berlíně, odkud celou zásilku diplomaté neutrálních států převezli do Vilniusu. Standarta tam byla dokončena v červnu 1940. Japonský konzul ve Vilniusu (de iure neutrálním vůči Japonsku) pak zaslal standartu diplomatickou poštou do Londýna na jaře 1941. V červnu téhož roku byla standarta generálem Władysławem Sikorským předána 300. bombardovací peruti.

Z rozkazu generála Sikorského měla být standarta předávána dalším polským divizím, dokud jí nebude možné převézt do svobodné vlasti. Tak se stalo až v roce 1991, kdy ji přivezla skupina polských pilotů PSP ve výslužbě a několik důstojníků RAF. Momentálně se standarta nachází na čestném místě v Dęblinské Škole orlat.

Seznam jednotek

Stíhací wingy

• 1. polský stíhací wing
• 2. polský stíhací wing
• 3. polský stíhací wing

Letecké perutě a jejich insignie

Podrobnější informace naleznete v článcích 302. stíhací peruť, 303. stíhací peruť a 306. stíhací peruť.

• 
  300. bombardovací peruť
  "Ziemi Mazowieckiej"
• 
  301. bombardovací peruť
  "Ziemi Pomorskiej"
• 
  302. stíhací peruť
  "Poznański"
• 
  303. stíhací peruť
  "Warszawski im. Tadeusza Kościuszki"
• 
  304. bombardovací peruť
  "Ziemi Śląskiej im. Ks. Józefa Poniatowskiego"
• 
  305. bombardovací peruť
  "Ziemi Wielkopolskiej im. Marszałka Józefa Piłsudskiego"
• 
  306. stíhací peruť
  "Toruński"
• 
  307. noční stíhací peruť
  "Lwowskich Puchaczy"
• 
  308. stíhací peruť
  "Krakowski"
• 
  309. stíhací a průzkumná peruť
  "Ziemi Czerwieńskiej"
• 
  315. stíhací peruť
  "Dębliński"
• 
  316. stíhací peruť
  "Warszawski"
• 
  317. stíhací peruť
  "Wileński"
• 
  318. stíhací a průzkumná peruť
  "Gdański"
• 
  663. peruť letadel dělostřelectva
  "We Fly for the Guns"

Shrnutí válečného a operačního úsilí

Válečné úsilí polských perutí RAF

(19. července 1940 – 8. května 1945, nezahrnuje Polský stíhací sbor a individuální polské stíhací piloty v jednotkách RAF a USAAF) Fighter Command

Rok	1940	1941	1942	1943	1944	1945	Celkem
leteckých úkolů	2199	13 032	10 390	13 266	25 399	9238	73 524
hodin	2295	16 722	15 365	23 264	46 595	18 575	122 816

Ztráty nepřítele

(19. červenec 1940 – 8. květen 1945 způsobené jak letci v PSP, tak i RAF a USAAF)

Letadla nepřítele zničena během leteckých soubojů

Rok	1940	1941	1942	1943	1944	1945	Celkem
zničené	214 1/6	199	90	114 3/4	101	29 1/2	748 5/12
pravděpodobné	35	52	36	42	8	2	175
poškozené	37 2/3	57 1/2	43	66	24	9	237 1/6

Letadla nepřítele zničena na zemi

Rok	1940	1941	1942	1943	1944	1945	Celkem
zničené	-	3	-	-	2	9	14
pravděpodobné	-	-	-	-	2	-	2
poškozené	-	3	-	-	3	9	15

Celkové ztráty letadel nepřítele zapříčiněné letci PSP

Rok	1940	1941	1942	1943	1944	1945	Celkem
zničené	214 1/6	202	90	114 3/4	103	38 1/2	769 5/12
pravděpodobně zničené	35	52	36	42	10	2	177
poškozené	37 2/3	60 1/2	43	66	27	18	252 1/6

Bojové nasazení polských bombardovacích perutí

(19. duben 1940 – 8. květen 1945), nezapočítány činnosti speciálních záloh Bomber Command, Coastal Command, Tactical Air Force

Rok	1940	1941	1942	1943	1944	1945	Celkem
leteckých úkolů	97	1357	2999	1895	3607	1751	11 706
hodin	367,5	7451	17 788	11 482,5	18 126	8889	64 113

Tonáž shozená bombardovacími perutěmi

(Vyjma činnosti polských speciálních záloh.) Bomber Command, Coastal Command, Tactical Air Force

Rok	1940	1941	1942	1943	1944	1945	Celkem
bomby	62	1793	2784	813	5088	2667	13 206
miny	-	-	544	790	159	9	1502
Celkem	62	1793	3328	1602	5247	2676	14 708

(Množství uváděné v tunách, k tomu dodatečně 152 tun potravin do Nizozemska za rok 1945.)

Činnost speciálních polských záloh

(7. listopad 1941 – 26. únor 1945)

Rok	1940	1941	1942	1943	1944	1945	Celkem
operační letecké úkoly	-	2	104	191	943	95	1335
hodiny letu	-	22	835	1573	6781	716	9927
shozená tonáž	-	0,9	70	163,2	1248,4	94,3	1576,8
shození parašutisté	-	9	137	193	334	19	692
záložní ztráty	-	1	3	9	20 1/8	3/8	33 1/2

(ztráty jsou uváděné po skupinách o sedmi až osmi členech)

Činnost polských dopravních záloh a jednotek

(19. duben 1940 – 8. květen 1945)

Transport Command, piloti ATA

Rok	1940	1941	1942	1943	1944	1945	Celkem
letecké úkoly	163	1475	2648	3995	6747	3760	18 788
hodiny letu	261	14 868	16 914	20 111	30 204	14 709	97 067
dodaná letadla	118	1310	2120	3014	3966	1556	12 084
převezení pasažéři	324	1320	2868	6294	6117	3468	24 411
transportovaný náklad	17	56	168	230	504	336	1311

(náklad v tunách)

Souhrnný výčet operačního nasazení polských jednotek PSP

(19. července 1940 – 8. května 1945, nezahrnuje Polský stíhací sbor a individuální polské stíhací piloty v jednotkách RAF a USAAF) Coastal Command, Bomber Command, Fighter Command, Transport Command, Jednotky speciálního určení

Rok	1940	1941	1942	1943	1944	1945	Celkem
leteckých úkolů	2459	15 866	16 141	19 347	36 696	14 844	105 353
hodin	2924	39 063	50 901	56 431	101 706	42 898	293 923

Ztráty na životech

Ztráty na životech členů Polských vzdušných sil (PSP)

(19. červenec 1940 – 8. květen 1945)

Stíhací jednotky

Operační ztráty

Rok	1940	1941	1942	1943	1944	1945	Celkem
padli při výkonu služby	33	50	37	38	50	16	224
nezvěstní v boji	-	4	4	10	31	3	52
padlí do zajetí	-	15	11	20	13	14	73
Celkem	33	69	52	68	94	33	349

Souhrnné ztráty během výcviku

1940-1945	Celkem
zabití	197
nezvěstní v boji	-
padlí do zajetí	-
Celkem	197

Souhrnné operační ztráty ( i během výcviku)

1940-1945	Celkem
padlí/zabití	421
nezvěstní v boji	52
padlí do zajetí	73
Celkem	546

Bombardovací jednotky

Operační ztráty

Rok	1940	1941	1942	1943	1944	1945	Celkem
padli při výkonu služby	8	137	315	144	143	61	808
nezvěstní v boji	-	5	16	7	6	-	34
padlí do zajetí	-	67	91	19	10	18	205
Celkem	8	209	422	170	159	79	1047

Souhrnné ztráty během výcviku

1940-1945	Celkem
zabití	197
nezvěstní v boji	-
padlí do zajetí	-
Celkem	197

Souhrnné operační ztráty (i během výcviku)

1940-1945	Celkem
padlí/zabití	1005
nezvěstní v boji	34
padlí do zajetí	205
Celkem	1244

Jednotky speciálního určení

Operační ztráty

Rok	1940	1941	1942	1943	1944	1945	Celkem
padli při výkonu služby	-	-	19	36	109	3	167
nezvěstní v boji	-	-	-	9	9	-	18
padlí do zajetí	-	8	-	15	26	-	49
Celkem	-	8	19	60	144	3	234

Dopravní jednotky

Operační ztráty

Rok	1940	1941	1942	1943	1944	1945	Celkem
padli při výkonu služby	-	4	4	9	12	6	35
nezvěstní v boji	-	-	-	-	-	-	-
padlí do zajetí	-	-	-	-	-	-	-
Celkem	-	4	4	9	12	6	35

Výcvikové jednotky

Rok	1940	1941	1942	1943	1944	1945	Celkem
zabití	19	58	38	43	30	7	195
nezvěstní v boji	-	-	-	-	-	-	-
padlí do zajetí	-	3	-	-	-	1	4
Celkem	19	61	38	43	30	8	199

Celkový výčet ztrát operačních jednotek PSP

Rok	1940	1941	1942	1943	1944	1945	Celkem
padli při výkonu služby	41	191	375	227	314	86	1234
nezvěstní v boji	-	9	20	26	46	3	104
padlí do zajetí	-	90	102	54	49	32	327
Celkem	41	290	467	307	409	121	1665

Celkový výčet ztrát cvičených a výcvikových jednotek PSP

1940-1945	Celkem
zabití	589
nezvěstní v boji	-
padlí do zajetí	4
Celkem	593

Celkový výčet ztrát operačních a výcvikových jednotek PSP

Rok	1940	1941	1942	1943	1944	1945	Celkem
padli/zahynuli	60	249	413	270	344	93	1823
nezvěstní v boji	-	9	20	26	46	3	104
padlí do zajetí	-	93	102	54	49	33	331
Celkem	60	351	535	350	439	129	2258

Celkový výčet ztrát pozemního personálu PSP

1940-1945	Důstojníci	Řadoví vojáci	Celkem
padli při výkonu služby	521	713	1234
zahynuli během školení	234	355	589
zahynuli na zemi	12	68	80
Celkem	765	1136	1903

(k tomu 24 důstojníků a 46 řadových vojáků zemřelo přirozenou smrtí nebo při dopravních nehodách)

Celkový výčet ztrát celého personálu PSP

1940-1945	Letecké	Pozemní	Celkem
padli/zahynuli	2258	1903	4161