Polské letectvo
letecká složka polských ozbrojených sil From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Vzdušné síly Polské republiky (polsky Siły Powietrzne) jsou složkou polských ozbrojených sil. Do července 2004 se oficiálně nazývaly Wojska Lotnicze i Obrony Powietrznej („Vojsko letectva a protivzdušné obrany“). V roce 2014 se skládaly z přibližně 16 425 členů vojenského personálu a z přibližně 355 letadel, která jsou rozmístěna na 10 základnách po celém Polsku. Polské letectvo patří v současnosti mezi nejsilnější ve střední Evropě a od roku 2008 je vybaveno stíhačkami Lockheed Martin F-16C/D.
Remove ads
Struktura







Inspektorát vzdušných sil
Inspektorat Sił Powietrznych
- útvary přímo podřízené Generálnímu velitelství složek ozbrojených sil (Dowództwo Generalne Rodzajów Sił Zbrojnych)
Vojenské letectvo
Wojska Lotnicze
- 1. křídlo taktického letectva, Świdwin
- 21. základna taktického letectva, Świdwin – Su-22
- 22. základna taktického letectva, Malbork – MiG-29
- 23. základna taktického letectva, Mińsk Mazowiecki – MiG-29
- 2. křídlo taktického letectva, Poznaň
- 3. křídlo dopravního letectva, Powidz
- 1. základna dopravního letectva, Varšava-Okęcie – Mi-8, W-3
- 8. základna dopravního letectva, Krakov-Balice – C-295, PZL M28, Mi-2, Mi-8
- 33. základna dopravního letectva, Powidz – C-130, PZL M28, Mi-17
- skupiny SAR na letištích Świdwin, Mińsk Mazowiecki a Krakov-Balice
Vojsko protiletadlové obrany
Wojska Obrony Przeciwlotniczej
- 3. raketová brigáda protivzdušné obrany, Varšava
- 32. raketový oddíl, Olszewnica Stara
- 33. raketový oddíl, Gdyně
- 34. raketový oddíl, Bytom
- 35. raketový oddíl, Skwierzyna
- 36. raketový oddíl, Mrzeżyno
- 37. raketový oddíl, Sochaczew
- 38. oddíl zabezpečení, Sochaczew
Radiotechnické vojsko
Wojska Radiotechniczne
Remove ads
Letecká technika
Bojové letouny
Hlavní bojovou sílu polského letectva představuje 48 víceúčelových stíhacích letounů F-16C/D Block 52+ (36 jednomístných F-16C a 12 dvoumístných F-16D), které mohou mimo jiné letecké výzbroje nést i střely s plochou dráhou letu AGM-158 JASSM. Všech 48 strojů (6 ročně) by mělo rozsáhlou modernizací odpovídající zhruba nejnovějším strojům F-16 Block 70/72 (F-16V), vzhledem k bezpečnostní situaci o dva roky dříve oproti původním plánům.[2]
Ve výzbroji se nachází také 31 stíhacích letounů MiG-29, z nichž bylo 16 modernizováno polským průmyslem a společností Israel Aerospace Industries (IAI), přičemž jejich technická životnost byla prodloužena do roku 2030. Posledním typem bojového letounu je stíhací bombardér Suchoj Su-22, provozovaný v počtu 32 kusů. Osm jednomístných Su-22M4 a šest dvoumístných Su-22UM3K s novou avionikou a nátěrem by mělo být v provozu do roku 2025. Letouny MiG-29 a Su-22 mají být po roce 2020 nahrazeny novými stroji vzešlými z programu Harpyje (Harpia). Polské letectvo plánuje nákup 48 až 64 víceúčelových bojových letadel.[3]
Dne 31. ledna 2020 bylo oznámeno podepsání smlouvy o nákupu 32 kusů amerického stroje Lockheed Martin F-35A v celkové hodnotě 4,6 miliardy USD, jejichž dodání je plánováno na roky 2024–2030.[4]
Polsko zároveň především díky rychlosti dodávek oznámilo v roce 2023 nákup až 48 jihokorejských lehkých stíhacích letounů FA-50, což v zemi vyvolalo kontroverze.[5] První letka strojů byla do Polska dodána do jednoho roku od podepsání smlouvy.[6] Stroje by měly zčásti zajistit protivzdušnou obranu během vyřazování starších Mig-29 a Su-22 a modernizace polských F-16.[6]
Přehled
Tabulka obsahuje přehled letecké techniky polského letectva podle ročenky World Air Forces 2025.[7] V tabulce nejsou zahrnuty bezpilotní letouny a vrtulníky provozované polským pozemním vojskem (1. brigádou letectva pozemního vojska a 25. brigádou vzdušné kavalérie) ani hlídkové letouny a vrtulníky polského námořnictva (viz Brygada Lotnictwa Marynarki Wojennej).
Remove ads
Reference
Externí odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads