Potštát

Potštát (německy Bodenstadt^[4]) je město ležící v severní části okresu Přerov na potoce Veličce (přítok řeky Bečvy) v Olomouckém kraji. Žije zde přibližně 1 200^[1] obyvatel. Jeho katastrální území má rozlohu 4 860 ha. Historické jádro města je od roku 2003 městskou památkovou zónou.

Potštát
Bočkovo náměstí
znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Hranice
Obec s rozšířenou působností	Hranice (správní obvod)
Okres	Přerov
Kraj	Olomoucký
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°38′13″ s. š., 17°39′6″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 237 (2025)[1]
Rozloha	34,07 km²[2]
Nadmořská výška	502 m n. m.
PSČ	753 62
Počet domů	402 (2021)[3]
Počet částí obce	5
Počet k. ú.	8
Počet ZSJ	8
Kontakt
Adresa městského úřadu	Zámecká 1 753 62 Potštát [e-mail]
Starosta	René Passinger
Oficiální web: www.potstat.cz
Potštát
Další údaje
Kód obce	517101
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název

Původní podoba jména byla Botenstadt („Poslovo město“). České jméno vzniklo hláskovou úpravou německého, jeho první část někdy chápána jako od předložky pod (proto se často psalo Podštát).^[5]

Obyvatelstvo

(Statistické údaje k 30. 6. 2008)^[6]

Obyvatelstvo podle částí města

Část města	Počet obyvatel	Průměrný věk
Potštát	784	38,78
Boškov	73	44,75
Kovářov	112	40,60
Kyžlířov	153	38,49
Lipná	77	44,36
Celkem	1199[pozn. 1]	39,63

1. Z toho 610 mužů a 589 žen.

Obyvatelstvo podle věku

Věk od-do	Počet obyvatel
Do 6	60
7-18	161
19-30	204
31-40	176
41-50	163
51-60	192
61-70	142
71-80	70
81-90	30
91-100	1

Části města

• Potštát – k. ú. Potštát (dříve Potštát-město^[7]), Potštát-Dolní Předměstí, Potštát-Horní Předměstí a Padesát Lánů
• Boškov – k. ú. Boškov
• Kovářov – k. ú. Kovářov u Potštátu
• Kyžlířov – k. ú. Kyžlířov
• Lipná – k. ú. Lipná

Historie

První písemná zmínka o obci (tehdy již městu) pochází z roku 1322 – Záviš z Potštátu neboli Potenstat („Půtovo město“) z rodu Drslaviců, z kterého pochází větev Žampachů z Potštejna. Založeno německými horníky. V roce 1377 je připomínán jako opevněné město. Po požáru v roce 1388 postoupil Boček z Kunštátu městu dosavadní vrchnostenský pivovar uprostřed náměstí, markrabě Prokop Lucemburský potvrdil dosavadní výsady a přidal nová privilegia v roce 1394.^[8]

V roce 1408 se městečko i s okolními vesnicemi dostává z majetku Bočka z Kunštátu do majetku Tasa z Prusinovic. Koncem 16. století vystavěna známá hodinová věž. Roku 1623 je panství Janu Šťastnému Podstatskému z Prusinovic konfiskováno pro účast ve stavovském povstávní. Roku 1663 se dostává do majetku šlechtice Jana Walderodeho. Rod Walderode respektive od roku 1814 Desfours-Walderode panství drží až do roku 1945. Město několikrát za dobu své existence vyhořelo. Na přelomu 18. a 19. století silné punčochářství, tkalcovství, později zřízena i továrna na lihoviny.^[9]

Po roce 1945 byla vysídlena německy hovořící většina obyvatel. Dosídlení nebylo úplné – nynější^[kdy?] počet je zhruba polovinou stavu ze začátku 20. století. Vliv na to měla poměrně odlehlá poloha, umocněná zřízením vojenského újezdu Libavá v západním sousedství města (přerušena tak byla mj. silnice z Hranic do Města Libavé). 10. října 2006 byl obci vrácen status města.^[10]

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Potštátě.

Kostel svatého Bartoloměje za jihozápadním koutem náměstí se připomíná v roce 1408 jako farní, původně gotický, upravován postupně renesančně, barokně a pseudoslohově.

Hřbitovní kostel Nanebevzetí Panny Marie pochází z roku 1658. Fresky v interiéru od Josefa Laslera jsou z roku 1749. 6. července 1946 byl kostel po zásahu bleskem poškozen požárem,^[11] z té doby pochází provizorní zastřešení věže. Fresky restaurovány po roce 1973 a znovu po roce 1990.^[12]

Potštátský zámek jižně od náměstí je poprvé připomínán jako tvrz v roce 1377, na počátku 17. století přestavěna renesančně na čtyřkřídlý zámek, při poslední přestavbě po požáru v roce 1815 byla snesena zámecká věž a fasády změněny klasicistně.

Hodinová věž uprostřed náměstí pochází z doby kolem roku 1700 a je posledním zbytkem městského (původně vrchnostenského) pivovaru zbořeného po roce 1830.

Necelé 4 km jihovýchodně od města se dochovaly nepatrné pozůstatky původního hradu Potštát, zvaného též Puchart. Opuštěn byl po vybudování tvrze ve městě. Jihovýchodním směrem se nachází Potštátské skalní město.

Galerie

• 
  Hodinová věž a morový sloup
• 
  Kostel Nanebevzetí Panny Marie na hřbitově
• 
  Zámek
• 
  Socha svatého Floriána

Společenský život

Samospráva města od roku 2016 vyvěšuje 5. července zlatočervenou moravskou vlajku.^[13]