Poustka (Višňová)

Poustka (německy Wustung^[3]) je vesnice, část obce Višňová v okrese Liberec. Nachází se asi jeden kilometr jihovýchodně od Višňové. Poustka leží v katastrálním území Poustka u Frýdlantu o rozloze 6,26 km².^[4]

Poustka
Stará továrna na jihozápadě vsi a obytné domy čp. 26 a 78
Lokalita
Charakter	vesnice
Obec	Višňová
Okres	Liberec
Kraj	Liberecký kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°57′34″ s. š., 15°2′0″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	153 (2021)[1]
Katastrální území	Poustka u Frýdlantu (6,26 km²)
PSČ	464 01
Počet domů	49 (2011)[2]
Poustka
Další údaje
Kód části obce	182567
Kód k. ú.	782564
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Wustung, škola, rok 1934, učitel p. Effenberger

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1444.^[5]

V domě číslo popisném 59 bylo otevřeno Soukromé regionální muzeum obce Višňová.^[6]

Pamětihodnosti

• Řada objektů lidové architektury, část z nich tvoří podstávkové domy s hrázděním
• Několik drobných sakrálních památek (kříž při silničce ve východní části vsi, kříž u polní cesty na Uhelný vrch a do Pousteckého lesa jihovýchodně od vsi, drobná památka u samoty če. 6)
• Zchátralý tovární areál se dvěma obytnými domy (čp. 78 a 26) na jihovýchodě vsi
• Památkově chráněná usedlost čp. 47 zanikla a její ochrana v roce 1988 zrušena
• Památný Jilm v Poustce na hranici zahrady a zatravněné plochy v údolní nivě Smědé u protipovodňové hrázky, u domu če. 5
• Památný Lípa v Poustce východně od vsi, po levé (západní) straně silnice z Frýdlantu do Višňové, asi jeden kilometr před odbočkou do Poustky
• Niva řeky Smědé
• Les Poustecká obora s vrchem Kamenáč východně od vsi
• Lesnaté údolí Bulovského potoka východně od vsi

Vodní mlýn

Místní vodní mlýn zvaný Velký vznikl pravděpodobně ještě před 17. stoletím. Je totiž zmiňován v Soupise poddaných podle víry z roku 1651 jako objekt se dvěma stroji náležející vrchnosti. K pohonu těchto strojů se využívala voda v řece Smědé. Součástí mlýna byla též pila spolu s hospodářství, které zřejmě bylo dosti velké, jak to dosvědčuje velké hospodářské stavení s obytnou budovou o devatenácti místnostech, která je dosud obydlena. Jeden z posledních majitelů objektu byl německý mlynář Haussmann, jenž byl po druhé světové válce odsunut. Vystřídal ho Josef Kepr, který zde mlel až do roku 1949, kdy došlo ke znárodnění mlýna a jeho vlastníkem se stal státní statek. Ten v něm však pouze šrotoval. Roku 1953 byl již mlýn mimo provoz a během šedesátých let 20. století došlo ke zboření mlýnské budovy. Původní mlýnský náhon využívá k přívodu vody ke své soukromé vodní elektrárně její majitel pan Holeček.^[7]

Fotogalerie

• 
  Samota čp. 20
• 
  Stará továrna a obytné domy čp. 26 a 78 na jihozápadě vsi
• 
  Řeka Smědá u Poustky a Minkovic