Právnická fakulta Univerzity Palackého
From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Právnická fakulta Univerzity Palackého (PF UP) je třetí nejstarší a jednou z osmi fakult Univerzity Palackého. Jako fakulta vznikla v roce 1784, v roce 1855 však došlo k jejímu uzavření, obnovena byla až v roce 1946, resp. 1991.[5]
Obnovená právnická fakulta se pak stala jednou z průkopnic klinického vyučování na evropském kontinentu. Jejím posláním je šířit a podporovat hodnoty svobody, demokracie a občanské společnosti. Za svou misi v této oblasti získala v roce 1996 Cenu Hannah Arendtové.[6]
Fakulta sestávající ze dvou budov sídlí v Olomouci a uskutečňuje magisterské studium práva (Mgr.), rigorózní řízení (JUDr.), doktorské studium (Ph.D.) a habilitační i jmenovací řízení.[7][8]
Remove ads
Historie
Související informace naleznete také v článku Dějiny výuky práva v Olomouci.
Skladba výuky v roce 1810/11[9]
* 1. ročník – encyklopedický všeobecný přehled, základy právní filosofie, trestní právo, náboženská věda, statistika * 2. ročník – římské právo, církevní právo, ekonomie * 3. ročník – rakouské civilní právo, právo lenní, obchodní a směnečné * 4. ročník – politické vědy, politické právní předpisy, soudní proces, smluvní styl (Geschäftsstil)
Skladba výuky v letech 1829–1832
* 1. ročník – přirozené soukromé právo, státní, mezinárodní a trestní právo, evropská statistika, rakouská statistika * 2. ročník – římské právo civilní, církevní právo * 3. ročník – všeobecný zákoník občanský, lenní právo, obchodní a směnečné právo * 4. ročník – politické vědy, politické právní předpisy, soudní proces, transakční styl
Zahájení výuky světského práva v Olomouci si vymohly v roce 1679 moravské stavy.[10] Olomoucká právnická škola nabyla na významu zejména v letech 1748–1792, kdy se Olomouc stala předním centrem osvícenství v habsburské monarchii, a pak opět po navrácení univerzitních privilegií po roce 1827. Profesoři a studenti právnické fakulty patřili k nejaktivnějším stoupencům revoluce roku 1848. Následovalo uzavření fakulty v září 1855.[11]
Přestože zákon č. 35/1946 Sb. ze dne 21. února 1946, o obnovení univerzity v Olomouci, předpokládal i obnovení právnické fakulty, k jejímu ustavení v padesátých letech nedošlo. Zahájení činnosti právnické fakulty mělo být provedeno následně ministerským nařízením, které však nebylo vydáno. Přispěl k tomu zřejmě i tehdejší rektor univerzity filozof a sociolog Josef Ludvík Fischer, který se snažil prosadit založení fakulty sociálně-ekonomické. Zákon mohl dovršit svého faktického naplnění až po sametové revoluci v roce 1991; sídlem fakulty se staly budovy bývalého sídla Okresního výboru KSČ na třídě 17. listopadu poblíž tramvajové zastávky Envelopa, kde se nachází dodnes.[5] V roce 1996 na fakultě zahájila činnost první právní klinika ve střední Evropě. Činnost klinik zastřešovalo nejprve Centrum pro klinické právní vzdělávání a později Katedra klinického právního vzdělávání a rozvoje profesních dovedností.[12]
Remove ads
Symboly a insignie
Jedním ze stěžejních symbolů fakulty je akademické žezlo děkana olomoucké právnické fakulty – ta byla vyrobena hned dvě, jedno v roce 1827 toliko jako prozatímní a druhé v roce 1833.[13] Obě jsou nicméně nyní v rukou innsbrucké právnické fakulty v souvislosti s uzavřením fakulty v roce 1855.[14] Barvou fakulty je fialová (58507F), do níž je kupř. zbarveno její logo.
Studium
Fakulta zájemcům o studium nabízí tyto studijní programy:[7]
- pětiletý magisterský studijní program Právo a právní věda (Mgr.) v toliko prezenční formě, včetně možnosti vykonat rigorózní zkoušku a obhájit rigorózní práci a získat titul JUDr.;
- tříletý bakalářský studijní program Právo ve veřejné správě (Bc.);
- dvouleté navazující magisterské programy Evropské právo a politiky EU a anglický International and European law – studenti oboru Evropské právo a politiky EU oplývající excelentními znalostmi němčiny mohou využít možnosti joint degree programu s Univerzitou v Salcburku – po absolvování dvoutýdenního semináře v Salcburku se mohou zapsat na jeden nebo na dva semestry na tamní právnické fakultě – studenti získají diplom jak Právnické fakulty Univerzity Palackého, tak i diplom Právnické fakulty Paris-Lodron-Universität Salzburg;[15]
- čtyřleté doktorské studijní programy Teoretické právní vědy (Ph.D.) ve specializacích Ústavní právo, Správní právo, Soukromé právo, Trestní právo a Evropské a mezinárodní právo, dále Právní dějiny a římské právo a Právo a digitální technologie – v anglickém jazyce též International and European law a Law and Digital Technologies, všechny lze studovat jak v prezenční, tak i kombinované formě studia.[7]
Přijímací zkoušky pořádá Právnická fakulta jako národní srovnávací zkoušky neboli Scio testy, které jsou tvořeny dvěma oddíly. První, nazvaný jako Obecné studijní předpoklady, ověřuje uchazečovo logické a analytické myšlení. Druhý oddíl, Základy společenských věd, ověřuje znalosti společenskovědního základu (filozofie, psychologie, sociologie, politologie, právo), evropského zeměpisu a novodobých dějin.[16] Každoročně na fakultu ke studiu oboru Právo a právní věda nastoupí okolo 300 uchazečů. Pravděpodobnost přijetí je poměrně nízká, pohybuje se okolo 20 až 30 %.[17][18]
Studenti mohou v rámci programu Erasmus+ vyjíždět studovat na zahraniční fakulty[19], mohou se účastnit řady mezinárodních soutěží Moot court, mezinárodní simulace arbitrážního řízení zaměřené na oblast mezinárodního obchodního práva a arbitráže VIS Moot Court, soutěže o Cenu rektora pro studenty Univerzity Palackého, Studentské vědecké a odborné činnosti (SVOČ), soutěže o cenu Randovy nadace aj.[20] Za vynikající studijní výsledky jsou studenti odměňováni prospěchovým stipendiem.[21] Fakulta hostí každoročně řadu odborných konferencí a workshopů, hojné účasti se obvykle těší mj. konference Olomoucké právnické dny se širokým záběrem v rámci celé právní vědy.[22]
Pro zvýšení kvality a bezpečí studia byl v roce 2022 zřízen institut Ochránce a Ochránkyně práv studentů PF UP, kteří na návrh dohlížejí nad bezpečným, komfortním a spravedlivým studijním prostředím na fakultě, přispívají ke zlepšování vztahů mezi studenty a akademickými pracovníky a dalšími zaměstnanci fakulty a posilují ochranu akademických práv a svobod studentů fakulty.[23]
Remove ads
Organizace fakulty
Fakulta je vydělěna na 8 kateder, 1 institut, 1 ústav a 6 výzkumných skupin, které realizují výuku jednotlivých předmětů, a dále na děkanát, jenž je centrem administrativním. Tyto pracoviště se mohou nadále vydělovat na sekce či obdobné jednotky zřizované vedoucím pracoviště po předchozím souhlasu děkana. Samy katedry jsou potom základní organizační složkou fakulty pro řízení a rozvoj vzdělávací a tvůrčí činnosti.[24]
Remove ads
Právní kliniky
Právní kliniky poskytují bezplatnou právní pomoc klientům z řad široké veřejnosti. Studenti mají možnost pod odborným dohledem pracovat s opravdovými případy, díky čemuž se prohlubují jejich znalosti a mohou kriticky hodnotit povahu právní profese. Hlavní důraz je kladen na překonání propasti mezi law in books (právem v knihách) a law in action (právem v akci). Studenti si osvojí souhru právní doktríny, pracovních postupů, realizaci interakce s klienty, stejně jako etický, sociální, ekonomický a politický význam právního zastoupení. První právní klinika Právnické fakulty Univerzity Palackého byla založena v roce 1996 a je tak nejstarší ve střední Evropě. V roce 2006 byl běh klinik zastřešen nově ustanoveným Centrem pro klinické právní vzdělávání, později se vznikem Katedry klinického právního vzdělávání a rozvoje profesních dovedností přešla jejich organizace pod ni.
Kromě povinného předmětu Kurz právnických dovedností, jenž absolvují všichni studenti oboru Právo a právní věda ve druhém ročníku, jsou všechny ostatní kliniky ve formě povinně volitelných předmětů. Zatímco Studentská právní poradna je live-client („opravdový klient“) klinikou, ostatní kliniky jsou hybridní (kombinující jak vyučování teorie, tak i řešení případů opravdových klientů). Zvláštní pozornost je v rámci klinik věnována oblasti profesní etiky a (právní) odpovědnosti.[40]
Studentská právní poradna
V rámci Studentské právní poradny (SPP) studenti řeší reálné případy klientů, kteří vyhledají pomoc SPP, a mohou tedy prakticky využít vědomosti nabyté v teoretických předmětech. Je organizována do sekcí (např. občanské právo, rodinné právo, pracovní právo etc.), což jsou skupiny o nejvýše 10 studentech, přičemž každá sekce má svého garanta, pedagoga-odborníka z PF UP odborně dohlížejícího na práci studentů. Studenti mají v průběhu semestru služby na recepci kanceláře SPP nacházející se přímo na fakultě. Během služby na recepci přijímají klienty, kteří vyhledají pomoc SPP, vedou s nimi úvodní pohovor a na jeho základě poté zakládají spis. Spis si následně přebere garant, který dohlíží na řešení případu konkrétními studenty. Po schválení garantem poskytnou studenti právní pomoc ve formě ústní konzultace i písemné rady. Klient si pak vždy sám určuje postup ve věci, studenti jej nezastupují před soudy či jinými orgány a nikdy nejednají jeho jménem. Poradna je otevřena v průběhu studijních semestrů, tedy přibližně od počátku října do počátku prosince a od počátku března do počátku května. Studentská právní poradna neposkytuje právní poradenství v oblasti korporátního práva, restitučního práva a v trestním právu ve věcech, které vyžadují zastoupení právním zástupcem. Studentská právní poradna nepřijímá klienty, jimž již právní pomoc poskytuje jiný subjekt.
Hybridní kliniky
Hybridní kliniky kombinují jak teoretické vyučování (zejména v oblastech, které nejsou dostatečně detailně vyučovány v rámci teoretických předmětů, např. cizinecké a azylové právo, nebo v oblastech procházejících častými novelizacemi, např. právo sociálního zabezpečení), obvykle následované simulacemi s cílem utužit nabyté znalosti, a jsou korunovány poskytnutím právní pomoci reálným klientům. Zásadním prvkem hybridních klinik je spolupráce s neziskovými organizacemi: studentská právní poradna by nemohla zajistit dostatečnou rozmanitost případů v často velmi specializovaných oblastech, ve kterých navíc vyučující fakulty mohou postrádat potřebné praktické zkušenosti. Dále například studenti Kliniky cizineckého a uprchlického práva mají díky spolupráci s neziskovou organizací přístup ke klientům v jinak nepřístupných uprchlických táborech.
Právo pro každý den (street law)
Právo pro každý den je klinika zaměřená na street law, tedy diseminaci právních znalostí mezi laiky. Je rozdělena na část znalostní a dovednostní. Ve znalostní části dochází k zopakování již nabytých znalostí z různých oblastí práva ve snaze lépe pochopit jejich vzájemné souvislosti. Dovednostní část se soustředí na rozvinutí prezentačních a komunikačních dovedností. Studenti se musí naučit, jak vysvětlit komplikovaný právní problém laikovi tak, aby mu porozuměl. V praktické části pak studenti realizují výukový blok na vybraných středních školách, kde vyučují žáky s cílem naučit je efektivně řešit každodenní problémy právního charakteru. Vedle sociální dimenze je hlavním cílem naučit studenty dovednosti prezentace a argumentace a komunikační základy pro efektivní sdělování odborných informací.
Remove ads
Akademická samospráva
Hlavním samosprávným orgánem fakulty její akademický senát (AS PF UP), který reprezentuje celou akademickou obec fakulty, neboť 10 členů je voleno z řad akademických pracovníků (učitelská kurie) a 5 členů z řad studentů (studentská kurie). Od září roku 2025 je jeho předsedkyní Veronika Tomoszková, odbornice na právo životního prostředí.[42] Zasedání akademického senátu jsou veřejná, zpravidla se konají v místnosti DigiHub.[43] Své zastoupení má Právnická fakulta i v (univerzitním, velkém) Akademickém senátu Univerzity Palackého, kde vykonávají mandát dva senátoři z řad akademie a jeden z řad studentů.
V čele fakulty stojí děkan, kterého na čtyřleté funkční období jmenuje a odvolává rektor Univerzity Palackého a který rozhoduje a jedná jménem univerzity ve věcech týkajících se právnické fakulty. Děkana zastupují ve stanoveném rozsahu jím jmenovaní proděkani. Tajemník řídí hospodaření a vnitřní správu fakulty. Členem vedení fakulty je také předseda jejího akademického senátu. Dále má děkan k dispozici Kolegium děkana sestávající z proděkanů, tajemníka, vedoucích kateder a center, předsedy a místopředsedy AS PF UP a eventuálně dalších osob, o nichž tak děkan rozhodne. Dlouhodobý vzdělávací a vědecký záměr fakulty formuluje Vědecká rada složená z významných osobností oborů, v nichž fakulta realizuje výukovou, výzkumnou či jinou činnost. Rovněž schvaluje studijní programy a věnuje se habilitačnímu řízení a řízení ke jmenování profesorem. Jednotlivé členy vědecké rady jmenuje děkan po předchozím schválení fakultním akademickým senátem. Na fakultě působí dále také Disciplinární komise, jejíž působnost je dána převážně projednáváním disciplinárního řízení – 3 členové jsou z řad akademie a 3 z řad studentů – a Ediční komise.[44]
Seznam děkanů fakulty od jejího obnovení v roce 1991
Vedení fakulty (volební období 2024–2028)
- prof. JUDr. Václav Stehlík, LL.M. Ph.D. – děkan[44]
- JUDr. Martin Faix, Ph.D., MJI – proděkan pro zahraniční záležitosti a cizojazyčné studijní programy, statutární zástupce děkana[44]
- JUDr. Ondrej Hamuľák, Ph.D. – proděkan pro vědu a výzkum[44]
- JUDr. Pavel Petr, Ph.D., LL.M. – proděkan pro vnější vztahy a investice[44]
- JUDr. Petr Podrazil, Ph.D. – proděkan pro doktorské studium[44]
- JUDr. Maxim Tomoszek, Ph.D. – proděkan pro bakalářské a magisterské studijní programy[44]
- doc. JUDr. Blanka Vítová, Ph.D., LL.M. – proděkanka pro organizaci a rozvoj[44]
- JUDr. Veronika Tomoszková, Ph.D. – předsedkyně Akademického senátu PF UP
- Ing. Bc. Petr Bačík, Ph.D. – tajemník fakulty[44]
Remove ads
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads