Predrag Matvejević

Predrag Matvejević (7. října 1932 Mostar - 2. února 2017 Záhřeb) byl chorvatský spisovatel, publicista a literární vědec. Patřil k disidentům Titova režimu a po rozpadu Jugoslávie se stal předním kritikem nacionalismu.

Predrag Matvejević
Predrag Matvejević (2. května 2010)
Narození	7. října 1932 Mostar
Úmrtí	2. února 2017 (ve věku 84 let) Záhřeb
Místo pohřbení	Mirogoj (45°50′30″ s. š., 15°59′2″ v. d.)
Povolání	esejista, publicista, scholar of French literature, překladatel, vysokoškolský učitel, spisovatel a literární historik
Alma mater	Univerzita v Sarajevu Fakulta umění Pařížské univerzity Fakulta humanitních a sociálních věd Univerzita Paříž III
Témata	literární tvorba, publicistika, francouzská literatura, překladatelská činnost a literární historie
Ocenění	Cena Vladimira Nazora (1975) Prix Européen de l'Essai Charles Veillon (1992) Prix du Meilleur livre étranger (1993) honorary doctorate of University of Perpignan (2000) Cena Strega (2003) … více na Wikidatech
multimediální obsah na Commons
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jeho matka byla hercegovská Chorvatka, otec pocházel z Oděsy. Za druhé světové války byl partyzánským kurýrem. Vystudoval francouzský jazyk a literaturu na Záhřebské univerzitě a v roce 1967 získal na Pařížské univerzitě doktorát. Po návratu do vlasti patřil do okruhu reformně-komunistických intelektuálů okolo časopisu Praxis.^[1] V osmdesátých letech se angažoval ve Sdružení pro jugoslávskou demokratickou iniciativu, které odmítalo jak separatismus, tak autoritářské tendence centrální vlády. Po vypuknutí války v Jugoslávii odešel do exilu, od roku 1994 působil na římské Univerzitě La Sapienza a bylo mu uděleno italské občanství. Také přednášel na Newyorské univerzitě a na Université catholique de Louvain. V roce 1999 neúspěšně kandidoval do Evropského parlamentu za Partito dei Comunisti Italiani.

Jeho nejúspěšnějším dílem je Breviář Středomoří z roku 1987, přeložený do dvaceti jazyků (česky vyšel roku 2002 v Nakladatelství Lidové noviny). Ve svém popisu kultury, historie a mentality zemí okolo Středozemního moře Matvejević vychází z postupů školy Annales a vědecké poznatky sděluje čtivým beletristickým stylem. Do publikace Strůjci války a míru, popisující osudy postkomunistických vůdců ve státech bývalé Jugoslávie, přispěl kapitolou o Franjo Tudjmanovi. Přišel s výrazem „demokratura“ pro označení režimů, které formálně udržují demokratické instituce, avšak skutečná moc je v rukou uzavřené elity.^[2] Vydal také knihu rozhovorů, které vedl s Miroslavem Krležou. Skandál vyvolal jeho text Náš Talibán, v němž vyzval intelektuální prominenty, aby se přiznali ke své vině za rozdmýchání etnické nenávisti na Balkáně. Matvejević byl kvůli tomu obviněn z urážky na cti a odsouzen v Záhřebu k podmíněnému trestu.^[3]

Byl čestným místopředsedou Mezinárodního PEN klubu. Získal italskou Cenu Strega, francouzské literární ocenění Prix du Meilleur Livre Étranger a Řád čestné legie. V roce 2016 byl nominován na Nobelovu cenu za literaturu.^[4]