Primo Carnera

Primo Carnera (26. října 1906, Sequals – 29. června 1967, Sequals) byl italský boxer, mistr světa v supertěžké váze z let 1933 a 1934, v roce 1933 navíc získal titul mistra Evropy a v letech 1933-1935 byl italským šampiónem. Měl přezdívku "kráčející hora" – v době, kdy v Itálii byla průměrná výška 165 cm, měl Carnera 197 cm a 129 kg^[1]. Při narození vážil 7 kg.^[2]

Tento článek potřebuje úpravy.

Primo Carnera
Narození	26. října 1906 Sequals
Úmrtí	29. června 1967 (ve věku 60 let) Sequals
Příčina úmrtí	rakovina
Povolání	boxer, herec, profesionální wrestler, filmový herec a cirkusový artista
Ocenění	Zlatá medaile za atletické zásluhy komandér Řádu italské koruny
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Je historicky nejúspěšnějším boxerem v počtu KO, když ze 103 zápasů vyhrál 89, z toho v 72 případech soupeře knockoutoval^[zdroj?].

Začátky

Ještě jako teenager emigroval k příbuzným do Francie, kde zpočátku pracoval jako tesař. V roce 1925 v místě jeho bydliště nedaleko Le Mans zastavil cirkus, jehož majitel si všimnul Carnerovy postavy a zaměstnal jej jako zápasníka. Jednoho dne s cirkusem zastavil ve městě Arcachon, kde Carneru zaregistroval Paul Journée, bývalý francouzský boxerský šampión, který jej následně začal trénovat a pak i doporučil manažeru Leonu See, který jej dostal do světa profesionálního boxu.

Kariéra boxera

Carnera debutoval v Paříži 12. září 1928, kdy na KO porazil Leona Sebilo a vyhrál také následujících šest zápasů. Nejvíce se proslavil zápasy s Baskem Paulino Uzcudunem, Němcem Ernie Schaafem a Američanem Maxem Baerem. Pro zápas s Uzcudunem mu byly boxerskou federací nařízeny menší rukavice^[zdroj?], ale Carnera zápas přesto vyhrál.

V zápase s Erniem Schaafem, Schaaf nastupoval do zápasu po prohře s Maxem Baerem, při které si způsobil poškození mozku a i přes 3 další zápasy mělo toto zranění stále vliv v tomto zápase a poté, co ho Carnera knockoutoval ve 13.kole už nenabyl vědomí a později zraněním podlehl v nemocnici.

Carneru jeho smrt hluboce zasáhla a proto se do ringu se vrátil jen díky titulovému zápasu proti Jacku Sharkeymu.^[2]

V zápase s Baerem v roce 1934 si během prvního kola vymknul kotník, nicméně pokračoval v zápase a na technický knockout prohrál až na konci 11. kola. Následující dva měsíce léčil zraněný kotník a s Baerem se chtěl utkat znovu, to mu ale neumožnil jeho manažer.

Primo Carnera (vpravo)

Závěr kariéry a smrt

V kariéře boxera pokračoval až do roku 1937, kdy se vrátil k zápasu a v roce 1946 v ringu skončil definitivně.

V květnu 1967 se vrátil do rodného Sequals, kde 29. června 1967 zemřel.