Projekt 58150
třída ukrajinských dělových člunů From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Projekt 58150 Gjurza je třída ukrajinských říčních dělových člunů. Jejich hlavním úkolem je hlídkování na řekách, jezerech a v pobřežních vodách. Dvě jednotky základního modelu projekt 58150 byly objednány Uzbekistánem a šest kusů zdokonalené verze projekt 58155 Gjurza-M objednalo ukrajinské námořnictvo. Ukrajinské čluny operují zejména na Dunaji a v pobřežních vodách Azovského moře. Staly se první posilou ukrajinského námořnictva po plných devíti letech.[2]
Remove ads
Remove ads
Stavba
Plavidla byla vyvinuta státní konstrukční kanceláří Ukroboronprom a jsou stavěna loděnicí PJSC Leninskaja Kuznica v Kyjevě.[3] První dvě jednotky projektu 58150 byly roku 2004 zařazeny do pobřežní stráže Uzbekistánu. Kontrakt ve výši 5,6 milionů dolarů tehdy financovaly USA.[4] Stavba dvou člunů projektu 58155 pro Ukrajinu byla zahájena v říjnu 2012, přičemž čluny měly být dokončeny v roce 2013. Do podzimu 2014 však byly práce zastaveny. Ke spuštění prototypu BK-01 a jeho sesterské lodě BK-02 došlo v listopadu 2015.[2] V březnu 2016 Ukrajina objednala další čtyři čluny Gjurza-M.[1]
Jednotky třídy Gjurza:
Remove ads
Konstrukce
Projekt 58150

Posádku tvoří jeden důstojník a čtyři námořníci. Na palubě je jedna dvoulůžková (důstojník + jedno lůžko jako záloha) a jedna čtyřlůžková kajuta. Elektroniku tvoří navigační radar Furuno a elektrooptický systém řízení palby. Důležité části člunů chrání 10–15mm silné pancéřování odolné proti nábojům do ráže 7,62 mm. Výzbroj je soustředěna do dvou zbraňových stanic odvozených z věží obrněných transportérů. Celkem jeden člun nese jeden 30mm kanón ZTM-2 se zásobou 300 nábojů, jeden 14,5mm kulomet KPVT se zásobou 500 nábojů, dva dva 7,62mm kulomety, jeden 30mm granátomet a čtyři protitankové střely Konkurz.[11] Plavidla pohánějí dva diesely Caterpillar o výkonu 650 kW. Lodní šrouby jsou dva (jeden pramen uvádí vodní trysky[11]). Nejvyšší rychlost dosahuje 27,8 uzlu a ekonomická 11 uzlů. Dosah je 450 námořních mil a autonomie 5 dní.[12]
Projekt 58155

Čluny jsou chráněny lehkým pancířem. Elektroniku tvoří navigační radar a elektrooptický systém řízení palby.[3] Výzbroj tvoří dvě dálkově ovládané zbraňové stanice KAU-30M Katran-M, které jsou námořní variantou věží BM-3M Šturm-M z obrněných transportérů BTR-3DA. Každá zbraňová stanice nese jeden 30mm kanón ZTM-1, jeden 30mm granátomet KBA-117, jeden 7,62mm kulomet KM-7,62 a dvě laserem naváděné protitankové řízené střely Bar'ěr s dosahem 5 km. Posádka má dále k dispozici přenosné protiletadlové řízené střely velmi krátkého dosahu.[3] Pohonný systém tvoří dva diesely. Nejvyšší rychlost dosahuje 28 uzlů.[2] Dosah je 700 námořních mil a vytrvalost 5 dní.[3]
Remove ads
Služba
Dne 25. listopadu 2018 se čluny Berďansk, Nikopol a jeden remorkér staly aktéry incidentu v Kerčském průlivu, při kterém byly násilně obsazeny ruskými ozbrojenými složkami a následně zadrženy v ruském přístavu. Navráceny byly v listopadu 2019.[8]
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads