Prosenická Lhota

Prosenická Lhota (německy Proßenitzer Lhota, v místním nářečí Lhoty) je obec v okrese Příbram ve Středočeském kraji, asi 5 km severovýchodně od Sedlčan. Žije zde 542^[1] obyvatel.

Prosenická Lhota
Pohled na obec
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Sedlčany
Obec s rozšířenou působností	Sedlčany (správní obvod)
Okres	Příbram
Kraj	Středočeský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°41′23″ s. š., 14°28′58″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	542 (2025)[1]
Rozloha	14,04 km²[2]
Nadmořská výška	423 m n. m.
PSČ	264 01
Počet domů	205 (2021)[3]
Počet částí obce	6
Počet k. ú.	3
Počet ZSJ	6
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Prosenická Lhota 20 264 01 Sedlčany [e-mail]
Starosta	Petr Červenka
Oficiální web: www.prosenickalhota.cz
Prosenická Lhota
Další údaje
Kód obce	541133
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1561.

Za druhé světové války se ves stala součástí vojenského cvičiště Zbraní SS Benešov a její obyvatelé se museli 31. října 1943 vystěhovat.

Obecní správa

Části obce

• Břišejov (k. ú. Prosenická Lhota)
• Klimětice (k. ú. Prosenická Lhota)
• Luhy (k. ú. Luhy u Prosenické Lhoty)
• Prosenice (k. ú. Prosenická Lhota)
• Prosenická Lhota (k. ú. Prosenická Lhota)
• Suchdol (k. ú. Suchdol u Prosenické Lhoty)

K obci patří také samota Radějovice.

Sousedními obcemi sídla jsou Vojkov, Křečovice, Sedlčany, Štětkovice, Osečany, Kosova Hora a Vrchotovy Janovice.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický okres Votice, soudní okres Sedlčany^[4]
• 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Sedlčany
• 1868 země česká, politický i soudní okres Sedlčany
• 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický i soudní okres Sedlčany^[5]
• 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Sedlčany^[6]
• 1945 země česká, správní i soudní okres Sedlčany^[7]
• 1949 Pražský kraj, okres Sedlčany^[8]
• 1960 Středočeský kraj, okres Příbram
• 2003 Středočeský kraj, okres Příbram, obec s rozšířenou působností Sedlčany

Společnost

Rok 1932

V obci Prosenická Lhota (přísl. Břišejov, Klimětice, Luhy, Prosenice, 603 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:^[9] bednář, 4 hostince, kolář, kovář, krejčí, obuvník, zámečník, rolník, obchod se smíšeným zbožím, 3 trafiky.

Pamětihodnosti

• Zvonička (1892)
• Na místě tvrze v 18. stol. vybudován jednopatrový zámek s věžičkou, jedním z majitelů byl též politik a publicista František Ladislav Rieger (1818–1903), který zde pobýval s manželkou Marií, dcerou Františka Palackého.
• Nad vsí poutní barokní kaple sv. Jana Nepomuckého z roku 1711 osmiúhelníkového půdorysu s dřevěným oltářem.

Doprava

Dopravní síť

Do obce vedou silnice III. třídy. Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.

Autobusová doprava 2024

Autobusovou dopravu v obci Prosenická Lhota zajišťuje společnost Arriva Střední Čechy. Obec je součástí Pražské integrované dopravy (PID). V obci se nachází zastávka Prosenická Lhota. V ostatní místních částech se nacházejí zastávky Prosenická Lhota,Břišejov, Prosenická Lhota,Klimětice, Prosenická Lhota,Luhy, Prosenická Lhota,Prosenice a Prosenická Lhota,Suchdol. Autobusová linka 518 propojuje Sedlčany s Kosovou Horou, Štětkovicemi, Prosenickou Lhotou a Hořeticemi.

Turistika

• Cyklistika – Územím obce procházejí cyklotrasy č. 11 Praha – Neveklov – Klimětice – Sedlec-Prčice – Tábor, č. 8132 Radíč – Osečany – Prosenická Lhota – Vojkov a č. 8136 Prosenická Lhota – Sedlčany.
• Pěší turistika – Územím obce vedou turistické trasy Sedlčany – Paseky – Křečovice – Neveklov Kolihový les – Prosenická Lhota – Suchdol – Křeččovice.

Pověsti

Za Prosenickou Lhotou na místě, kde se říká Na Brdcích nebo Brdce se nachází dřevěný Peckův kříž. Kříž je postavený na konci první světové války. Všechny pověsti se vztahují k tomuto kříži.

V předjaří na konci války byl velký nedostatek, bída a hlad. Místní ženy šly pracovat na pole. Na Brdcích je zarazil zvláštní puch. Jedna z nich si dodala odvahy a vlezla se přesvědčit do blízkého křoví, odkud a co tak páchne. Po malé chvíli vyběhla ven s křikem, že tam leží mrtvý chlap. Vyděšeně doběhly do vsi pro posily. Výměnkář Pecka mrtvého poznal. Tím mrtvým byl mlynář z Červeného. Nebylo vyjasněné, zda umrzl nebo ho někdo zavraždil. Na tomto místě byl později postavený kříž a říkalo se, že zde straší.^[10]

Na louku ke kříži šla nasekat trávu chalupnice ze Lhoty. Najednou uslyšela silný hlas, jak ji volá, aby se otočila. Rozhlížela se, ale nikde nikdo. Po chvíli zase stejně silný hlas a stejné volání. Opět nikoho neviděla. Když se tatáž situace opakovala do třetice, raději sebrala srp a nůši a utekla pryč.^[10]

Jednou, když pásl u křížku pasák krávy, uslyšel silné rány jako z kanonu. Hned po nich následoval zvuk přesýpaného kamení. Krávy už po tomto na pastvě neudržel a vrátil se s nimi raději zpět do vsi.^[11]

Šťovíček ze Lhoty byl nebojácný člověk, ale o tom, co zažil zde, nerad vypravoval. Šel naproti manželce do Sedlčan k vlaku. Když došel ke kříži, ucítil palčivé světlo na obličeji. Nedalo se setřást, ani setřít. Pálilo tím víc, čím rychleji šel. Když se obrátil k domovu, tak teprve poté se mu podařilo se světla zbavit.^[11]

Jiný soused, Rambousek, měl s čarami u kříže jinou zkušenost. Když míjel kříž, uslyšel usedavý nářek. Domníval se, že se někomu stalo něco zlého a chtěl pomoci. Hledal ve tmě okolo kříže. Ale nikoho nenašel, jen v dáli na cestě za sebou viděl světýlko. Zaradoval se, že nepůjde dál sám. Myslel si, že je to některý ze sousedů a počkal, až se k němu přiblíží. Světýlko bylo stále jasnější a silnější. Zvětšovalo se. Když bylo skoro tak veliké jako stoh, zablikalo a zmizelo. Jen z okolní tmy se ozýval koňský dusot.^[11]