Pseudepigraf

Pseudepigrafy^[1] nebo pseudoepigrafy (někdy také pseudepigrafa, z řeckého ψευδεπιγραφα pseudepigrafa "lživě nadepsané") - obecně známé spisy, které jsou mylně (lživě) připisovány uvedenému autorovi (například Batrachomyomachiá připisovaná Homérovi nebo Nanebevzetí Mojžíšovo, jehož autorem měl být Mojžíš a zapisovatelem Jozue).^[2][3][4]

Nejčastěji se používá jako evangelické označení knih, které nebyly začleněny do katolického kánonu Bible (jako protokanonické ani deuterokanonické) a které se v katolickém názvosloví označují jako apokryfy.^[5] Někdy jako pseudepigrafy evangeličtí autoři označují deuterokanonické knihy (katolický termín),^[6] (které ale většinou označující jako apokryfy^[7]), nebo deuterokanonické knihy i (katolické) apokryfy,^[8] tedy prostě všechny biblické a pseudobiblické spisy kromě (v katolickém pojetí) protokanonických knih.

Součást pseudoepigrafů

Mezi pseudepigrafní/apokryfní spisy patří (výběr):

• evangelia: Nikodémovo, Petrovo, Tomášovo, protoevangelium (připisováno sv. Jakubovi)^[9] aj.
• skutky sv. Pavla a Tekly aj.
• listy: 1. a 2. list Klementův aj.
• apokalypsy: Zjevení sv. Petra