Puškohled

Puškohled (nebo též teleskopický zaměřovač) je optické zaměřovací zařízení, které se upevňuje k střelné zbrani. Puškohled usnadňuje zamíření na delší vzdálenosti tím že přibližuje/zvětšuje obraz cíle. Technicky jde o monokulární dalekohled se záměrnou osnovou. Puškohledy se používají především na odstřelovacích a loveckých puškách, ale lze se s nimi setkat i jinde, například u moderních kuší.

Puškohled

Různé druhy záměrných osnov puškohledů

Termimologie

Původní puškohledy bývaly jen optické, ale později byly doplněny o podsvětlení. V rozšířeném významu se lze setkat i s pojmy „termovizní puškohled“ nebo „noční puškohled“, Potom jde o zařízení které nemusí být čistě optické.

Historie

První pokusy o optická zaměřovací zařízení lze vystopovat již v 17. století. Anglický astronom William Gascoigne ve 30. letech 17. století popsal jev, kdy pavučina ve výstupním tubusu dalekohledu vytvořila tenkou linii, která byla ve stejném ohnisku jako vzdálené objekty – tento princip položil základy pozdějších optických osnov. ^[1] Ve 2. polovině 19. století se již prodávaly praktické puškohledy pro střelce a lovce – například konstrukce inženýra John R. Chapman ve spolupráci s puškařem Morgan James z roku 1840. ^[2] Ve 20. století a zejména během konfliktů 2. světové války se puškohledy staly běžnou součástí výzbroje odstřelovačů a specializovaných jednotek.

Typy a dělení

Podle zvětšení a objektivu

Puškohledy se běžně klasifikují podle zvětšení a průměru objektivu. Například označení „10×50“ znamená pevné zvětšení 10× a průměr objektivu 50 mm. Variabilní puškohledy mají uživatelem nastavitelná rozsah zvětšení, tedy například rozsah typu „3‑9×40“. To znamená že 3 je minimální zvětšení, 9 maximální a 40 mm je průměr objektivu.

Prizmatické zaměřovače

Prizmatické zaměřovače („prism scopes“) nahrazují některé optické členy klasického dalekohledu prizmatem. Jsou kompaktnější a běžně mají pevné zvětšení.

Nízkozvětšovací variabilní optiky (LPVO)

Low‑Power Variable Optics (např. 1‑6×, 1‑8×) umožňují rychlý přechod mezi bojem na blízko a střelbou na střední vzdálenosti. Jsou populární u moderních sportovních a taktických zbraní. Odstraňují jednu z nevýhod klasických puškohledů - tedy úzké zaměřovací pole.

Konstrukce puškohledu

Tubus

Tubus je hlavní těleso puškohledu. Bývá vyrobené z lehkých kovových slitin hliníku (např. slitiny 6061/7075). Existují jednočlánkové („one-piece“) a dvoudílné konstrukce; větší průměry tubusu (30–34 mm) poskytují vyšší tuhost a větší možnost nastavení výšky/hloubky montáže.

Optická soustava

Zahrnuje objektiv (sběr světla), soustavu čoček a okulár (výstupní čočka). Objektiv tvoří obraz cíle; vnitřní uspořádání čoček určuje zvětšení, zorné pole a optické zkreslení.

Erektor

Uvnitř tubusu puškohledu je mechanický optický modul, který otáčí a posouvá obraz tak, aby se zobrazil správně (nahoru/dolů, vlevo/vpravo). Erektorbá je spojená s nastavovacími mechanizmy (výškový a stranový posun).

Komínky / věžičky

Komínky jsou vnější ovládací prvky určené pro ponechání a rychlé nastavování odchylek. Bývají označeny a mají stupnici. Existují otevřené (též taktické) a kryté typy.

Klikání a mechanismus

„Klikání“ a vnitřní mechanismus puškohledu umožňují nastavování polohy erektoru pomocí věžiček. Obvykle probíhá v krocích, které znamenají posun o určitou danou úhlovou hodnotu. Například 0,1 mil nebo 1/4 MOA. Kvalitní mechaniky mají přesné a opakovatelné „clicks“.

Locking turrets a zero-stop

Některé modely mají zajišťovací mechanismy (locking turrets) proti náhodnému otočení, nebo funkci zero-stop, která mechanicky omezuje návrat věžičky na předem nastavenou nulu.

Těsnění a plnění

Puškohledy jsou utěsněné proti prachu a vlhkosti pomocí O-kroužků; často se plní dusíkem nebo argonem, aby se zabránilo mlžení optiky zevnitř.

Zaměrná osnova (retikl) a její umístění

Retikl může mít formu jednoduchého kříže, ale existuje mnoho různých typů záměrných osnov, které mohou pomáhat střelci provádět rychlé korekce zamíření. Například mil‐dot, BDC (Bullet Drop Compensation) a další. Osnova je buď v první ohniskové rovině (FFP) dalekohledu – její velikost se mění se zvětšením, nebo v druhé rovině (SFP) – velikost zůstává konstantní při změně zvětšení.

Paralaxa a kompenzace

Paralaxa je zdánlivý posun obrazu cíle vůči záměrné osnově, který nastane například když se střelec při míření pohne hlavou a tím změní pozorovací úhel skrze puškohled. Příčinou tohot jevu je to, že obraz cíle a obraz záměrné osnovy se tvoří v různých optických rovinách. Když oko není přesně v ose optiky, tyto dvě roviny se „rozejdou“. Důsledek tohot jevu je to, že pokud střelec nemá hlavu pokaždé přesně stejně (nebo pokud je paralaxa konkrétního puškohledu výrazná, může to vést k chybě zamíření a rozptylu zásahů. Řešení: nastavitelný objektiv (AO / Adjustable Objective), „side‑focus“ nebo jiné mechanismy korekce paralaxy. Paralaxa není vada optiky ve smyslu špatné konstrukce, ale optický jev, který je přirozený pro všechny systémy, kde jsou dvě různé optické roviny (záměrná osnova a obraz cíle). Puškohledy jsou konstruovány tak aby paralaxa minimalizována a u některých konstrukcí je možno korekci nastavovat takže se pro konkrétní vzdálenost paralaxa vůbec neprojeví.

Obvykle uváděné parametry

• Zvětšení (magnification) – rozsah nebo pevné zvětšení (např. 3–9×, 4×). Určuje dosah detailů a zorné pole; znamená i větší citlivost na chvění.
• Průměr objektivu (objective lens) – v mm; ovlivňuje sběr světla, jas obrazu a velikost.
• Zorné pole (field of view) – šířka pole na 100 m / 100 yd při daném zvětšení; důležité pro sledování pohybu.
• Výstupní pupila (exit pupil) – objektiv ÷ zvětšení; důležitá pro jas při šeru a pohodlí pozorování.
• Oční reliéf (eye relief) – v mm; bezpečnostní a ergonomický parametr, klíčový u zbraní s vyšším zpětným rázem.
• Osnova (reticle) – typ (kříž, mil-dot, BDC, střelný retikul apod.), umístění (FFP / SFP) a barva/podsvětlení; ovlivňuje metody korekce (hold vs. dial).
• Průměr tubusu (tube diameter) – 25,4 / 30 / 34 mm; vliv na tuhost, rozsah vnitřních úprav a kompatibilitu s kroužky.
• Materiál a konstrukce tubusu – ovlivňuje odolnost a tuhost.
• Věžičky / klikání (turrets) – hodnota jednoho kliknutí (např. 0,1 mil, 1/4 MOA), typ (exponované / kryté), možnost zámku, zero-stop a opakovatelnost kliků.
• Nastavení paralaxy / ostření objektivu (parallax / side focus) – rozsah nastavení (v m / yd) nebo „fixed“; důležité pro přesnost na různých vzdálenostech.
• Odolnost proti zpětnému rázu (recoil / shock rating) – často uváděná jako vhodnost pro kategorie ráží (standard vs. magnum) nebo méně často číselně (energie v J); důležitá pro kompatibilitu se zbraní.
• Vodotěsnost a zamlžovací ochrana (waterproof / fogproof) – těsnění a plnění (dusík / argon), provozní tlak nebo standard; zaručuje provozní spolehlivost v terénu.
• Optické povrchové úpravy (coatings) – multi-coating, fully multi-coated apod.; ovlivňuje propustnost světla, kontrast a odlesky.
• Minimální zaostření (minimum focus distance) – nejbližší vzdálenost, na kterou půjde ostřit; důležité pro krátké vzdálenosti a retikuly s ryskami.
• Rozsah nastavení (total travel) – celkový rozsah korekcí ve zvolených jednotkách (mils / MOA); důležité pro dlouhý dostřel a možnost nastavit velké korekce.
• Hmotnost a délka – vliv na rovnováhu zbraně, přenášení a montáž.
• Kompatibilita montáže a doporučené momenty – typ lišty (Picatinny / Weaver / dovetail), doporučené momenty utažení kroužků.
• Provozní teplotní rozsah – uváděné hodnoty pro extrémní podmínky.
• Cílové použití (application) – někdy výrobce uvádí cílový segment (např. „hunting“, „tactical“, „long-range“).

Montáž

Puškohledy se typicky upevňují pomocí kroužků („scope rings“) nebo lišt („scope base“) na tělo zbraně.

Zařízení, kterým je puškohled připevněn ke zbrani se nazývá montáž. Jestliže montáž umožňuje zamíření bez užití puškohledu průhledem na mířidla, (na mušku), pak jde o tzv. montáž s podhledem. V běžné řeči se často pro puškohled používá také označení optika.

Mezi standardy lišt patří systém MIL‑STD‑1913 („Picatinny rail“) a novější STANAG 4694 (NATO Accessory Rail). Správná montáž je zásadní pro zachování přesnosti a mechanickou odolnost.

Odolnost a trvanlivost puškohledů při použití s různými rážemi

Důležitou vlastností puškohledů je odolnost. Puškohled a jeho montáž jsou při střelbě zatěžovány mechanickým impulzem zpětného rázu a souvisejícími vibracemi; intenzita a charakter tohoto zatížení závisí na ráži a konstrukci náboje (krátký, prudký impuls u magnumů vs. delší „měkčí“ ráz u nižších ráží). Z tohoto zatížení mohou vznikat mechanické následky — posuny nastavení (zero shift), opotřebení nebo poškození erektorového mechanismu, uvolnění montáže či poškození tubusu a vnitřních upevnění optických členů. Aby puškohled odolal těmto silám, výrobci uplatňují konstrukční opatření: jednočlánkový (one-piece) tubus z pevných slitin, větší průměr tubusu (často 30–34 mm) pro vyšší tuhost, robustní zámky erektoru a přesné utěsnění vnitřních prvků; u odolnějších modelů bývá explicitně uvedeno, pro které kategorie ráží byly testovány. Kromě konstrukce samotného zaměřovače hraje zásadní roli správná montáž — pevné, kvalitní kroužky a lišta, utažení podle doporučeného momentu a pravidelná kontrola uchycení.

Moderní funkce a integrace

Vedle základní optiky mohou moderní puškohledy obsahovat nejen osvětlený retikl (LED, tritium, fiber‑optics), ale i integrované dálkoměry, kompasy, a další čidla které jsou použity jako vstupy do balistické kalkulačky a pomáhají korigovat střelbu na dlouhou vzdálenost. U některých konstrukcí lze dělat i digitální obrazový záznam a napojovat se na další externí smart‑zařízení.

Základní princip funkce a použití puškohledu

Puškohled se připevní na zbraň pomocí montáže a kroužků, poté se seřídí (nastřelí) na zvolenou vzdálenost. Při střelbě v praxi, například při změně vzdálenosti a/nebo dalších střeleckých podmínek existují dvě základní strategie práce s puškohledem:

Korekce “klíkáním”

střelec upravuje polohu erektoru otáčením věžiček (klikání), přičemž každé „kliknutí“ odpovídá definovanému úhlovému posunu (např. 0,1 mil, 1/4 MOA).

Korekce pomocí držení (holdover/holdoff)

Puškohled zůstane nastavená jako při nastřelení a střelec používá prvky záměrné osnovy k vyrovnání ochylek nutných pro konkrétní situaci.

Oblasti použití

Puškohledy nacházejí uplatnění především v lovectví, sportovní střelbě, armádě a policii.