Pucolán

Pucolán (italsky pozzolana), též pucolánový popel, je jemný písečný sopečný popel využívaný od starověku jako hydraulické pojivo do malt a betonů.

Pucolán

Jde o vulkanický hlinitokřemičitan. Byl objeven již v dobách starého Říma, v Itálii u města Pozzuoli v sousedství Neapole, ale později i na mnoha jiných místech. Římský architekt Marcus Vitruvius Pollio zmiňuje čtyři druhy pucolánu: černý, bílý, šedý a červený, které lze nalézt v sopečných oblastech Itálie, kolem Neapole.

Pucolánové přísady zajišťují hydraulicitu pojiv. Jednalo se buď o sopečný popel z okolí Vesuvu, nebo porýnské trasy.^[1]

Pucolánová aktivita je schopnost reagovat s Ca(OH)₂, určují se tak pojivé vlastnosti.

Pro snížení vývinu hydratačního tepla v betonu se může nahradit část cementu pucolánem.