Pupen

Pupen (gemma) je základ budoucího rostlinného orgánu (stonku, květu nebo listu).

Dělení pupenů

podle funkce

• listové – vyrůstají z nich listy
• květní – vyrůstají z nich květy
• kombinované – kombinace listových a květních

podle postavení na stonku

• vstřícně postavené (dva pupeny naproti sobě)
• střídavě postavené (pupeny jsou postaveny střídavě)
• nahodile postavené (v postavení pupenů není žádný řád)

podle umístění

• apikální/terminální (vrcholový)
• axilární (úžlabní)
• adventivní (je všude na rostlině)

podle přítomnosti šupin

• se šupinami
• polonahé
• nahé

U bylin bývají pupeny nahé. Dřeviny vyvíjející se základy mladých větví (pupeny) chrání pupenovými šupinami listového původu. Vzácně nemusí dřevina vytvářet šupiny chránící pupeny vůbec - nahé pupeny (kalina). Někdy mohou šupiny krýt jen část pupenu - polonahé pupeny černého bezu, nebo mohou být tvořené jedinou šupinou (vrba). U jiných dřevin je šupin více a často se střechovitě překrývají (jírovec maďal, buk). Pupeny či mladé listy mohou být také chráněny lepkavými sekrety (jírovce maďal, olše lepkavá). Pupen může být chráněn i rozšířenou spodinou listového řapíku (např. platan javorolistý).^[1]

• 
  Kalina tušalaj má nahé pupeny.
• 
  Bez černý má polonahé pupeny.
• 
  Jírovec maďal má pupeny kryté.

podle doby trvání

• letní (byliny)
• zimní (zakládají se jeden rok a aktivní jsou až na jaře v následujícím roce)
• spící (v úžlabí listů)