Pyšná princezna
československý film z roku 1952 From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Pyšná princezna je česká filmová pohádka z roku 1952 režiséra Bořivoje Zemana, na motivy pohádky Potrestaná pýcha od Boženy Němcové.
Film se stal nejnavštěvovanějším filmem v tuzemských kinech, v českých kinech ho vidělo 8,233 mil. diváků.[1][2] Úspěšný byl také v zahraničí, např. v Polsku ho vidělo 3,57 mil. diváků.[3]
Remove ads
Děj

Pyšné princezně Krasomile (Alena Vránová) není za manžela dost dobrý hodný a spravedlivý král sousední země Miroslav (Vladimír Ráž). Ten se proto v přestrojení za zahradníka vydá udělit princezně výchovnou lekci. Nejdříve pro ni vypěstuje zpívající květinu, která vydrží s melodií do rána, jen když princezna nebude tak pyšná. Princezna se do zahradníka zamiluje, poté s ním uprchne a cestou pozná život obyčejných lidí. Nakonec přestane být pyšná, a když zjistí, kdo zahradník ve skutečnosti je, už jejich sňatku nestojí nic v cestě.[4]
Remove ads
Základní údaje
- Námět: Božena Němcová (Potrestaná pýcha), Oldřich Kautský, Henryk Bloch
- Scénář: Bořivoj Zeman, Henryk Bloch, Oldřich Kautský
- Hudba: Dalibor C. Vačkář
- Kamera: Jan Roth
- Režie: Bořivoj Zeman
- Další údaje: černobílý, 94 min, pohádka
- Výroba: ČSR, Československý státní film, Praha, 1952
Obsazení
| Alena Vránová | princezna Krasomila |
| Vladimír Ráž | král Miroslav |
| Stanislav Neumann | král Půlnočního království, otec Krasomily |
| Mária Sýkorová | chůva |
| Jaroslav Seník | ministr Jakub |
| Miloš Kopecký | kancléř |
| Oldřich Dědek | ceremoniář |
| Karel Effa | strážce pokladu |
| Gustav Heverle | panoš Vítek |
| Josef Hlinomaz | královský výběrčí daní |
| Luděk Mandaus | hlasatel |
| Bohuslav Čáp | švec |
| Otomar Korbelář | hospodář |
| Jarmila Kurandová | hospodyně |
| Jana Werichová | Madlenka |
| Vladimír Bejval | Ivánek |
| František Hanus | uhlíř |
| Nita Romanečová | uhlířova žena |
| Terezie Brzková | mlynářka |
| František Kovářík | mlynář |
| Branko Koreň | mleč |
| Miloš Nesvadba | princ ze Země zacházejícího slunce |
| Bohuslav Kupšovský | dlouhý zbrojnoš ve vězení |
| Rudolf Cortés | zpívající dřevorubec |
| Václav Švec | dvořan u prince |
| Jaroslav Orlický | posel |
| Emil Kavan | malíř |
| Josef Hořánek | sluha |
| František Kokejl | řezník |
| Libuše Bokrová | košíkářka |
| Václav Bečvář | kovář |
| Jiří Zukal | pomocník kováře |
Zpěv
- Vladimír Ráž – Rozvíjej se, poupátko, Kdo má milou doma, Vítej slunce v ranním lese, Už je to uděláno, už je to hotovo
- Alena Vránová – Rozvíjej se, poupátko, Vítej slunce v ranním lese, Už je to uděláno, už je to hotovo
- Stanislav Neumann – Rozvíjej se, poupátko
- Kühnův dětský pěvecký sbor – Pro pár stromů statný les, Není větší potěšení nad naši krásnou zem, Pusťte nás tou zlatou branou, Zpívejme a radujme se
- Rudolf Cortés – Pro pár stromů statný les
- Luděk Mandaus – Kdo má milou doma
- Bohuslav Čáp – Narodil se mladej švec
- František Hanus – Vítej slunce v ranním lese
- Sbor – Skončila se panská pýcha
- Terezie Brzková – Už je to uděláno, už je to hotovo
- František Kovářík – Už je to uděláno, už je to hotovo
- Bohuslav Kupšovský – Vrána k vráně vždycky patří
Remove ads
Výroky z filmu, které zlidověly
- „Našli, rádcové moji? Našli, našli?“ (král)
- „Odvolávám, co jsem odvolal, slibuji, co jsem slíbil.“ (král)
- „Je v dobrých rukou krále Miroslava.“ (Vítek)
- „Pamatuj si, ševče: Nad nikoho se nepovyšuj a před nikým se neponižuj.“ (král Miroslav)
- “Kdo zlu neodporuje, sám se proviňuje!” (chůva ve vězení)
Zajímavosti
- Při natáčení zajiskřilo nejen mezi králem Miroslavem a princeznou Krasomilou, ale i mezi jejich představiteli, Vladimírem Rážem a Alenou Vránovou, tehdy manželkou básníka Pavla Kohouta; ta se posléze rozvedla a za Vladimíra Ráže provdala.
- Ve scéně, kde hází princezna míč přes bránu Miroslavovi, stojí Krasomila na Hluboké a Miroslav u hráze rybníka Svět v Třeboni.
- Film získal cenu za nejlepší dětský film na Karlovarském filmovém festivalu[5]
- Pohádka částečně vychází i z pohádky Král Drozdibrad (König Drosselbart) bratří Grimmů.[6]
- Částečně podobnou je německá pohádka O zpívajícím stromku (zfilmovaná roku 1957 jako Das Singende, klingende Bäumchen), kde rozmazlená princezna touží po zpívajícím stromku.[7]
Remove ads
Místa natáčení
- Tržiště v úvodu – Piaristické náměstí v Českých Budějovicích
- Obracení sena – louky u Třeboně
- Jedna ze scének z útěku byla natáčena u varhan poblíž Kamenického Šenova
- Film se natáčel v Kraji Vysočina, přesněji v Telči[8]
- Mlýn – Dolský mlýn na řece Kamenici v Českém Švýcarsku[5]
Výročí
U příležitosti 65. výročí uvedení filmu vznikla na zámku v Telči sezonní výstava kostýmů, rekvizit a dalších předmětů souvisejících s pohádkou.[9][10]
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads