Žhářství

Žhářství je zločin, při kterém pachatel (žhář) úmyslně a vědomě (přímo nebo nepřímo) založí požár. Odlišuje se od neúmyslně způsobených požárů z nedbalosti, samovolného vzplanutí, požárů vzniklých například poruchou elektroinstalace nebo přírodních požárů způsobených bleskem apod., v pachateli, jeho úmyslu požár založit a nechat jej způsobit škody nebo oběti. Žhářství není ani založení ohně, který jeho původce dokáže ovládnout (např. pálení listí na zahradě).

Budova motelu ve Virginii po útoku žháře

Generál Ezéchiel de Mélac, uváděný jako autor myšlenky vypalování protifrancouzských měst v době Devítileté války. Jeho strategii je přičítán i tzv. francouzský požár Prahy

Okolnosti příčin a vzniku požáru jsou předmětem vyšetřování. Po zlikvidování požáru je standardním postupem hledat a následně buď potvrdit, vyvrátit nebo dále zkoumat možnost úmyslného založení. Ve většině zemí světa je žhářství posuzováno jako trestný čin a chápáno jako poškozování cizí věci nebo ohrožení na životě. V českém právním řádu je žhářství zahrnuto pod skutkovou podstatu obecného ohrožení.

Ve válkách je žhářství spolu s dalšími metodami ničení (demolice, kontaminace aj.) využíváno v rámci oslabování nepřítele, ať už při ústupu nebo v týlu nepřítele, v rámci tzv. taktiky spálené země.

Pyromanie

Obsese ohněm a závislost na žhářství se nazývá pyromanie. V krajních případech se může jednat o patologický projev nějaké duševní choroby. V některých vyřešených případech žhářství se původci požárů překvapivě rekrutovali ze samotných hasičů.^[1]

Důvody žhářství

Ve většině případů žhářství slouží jako pojistný podvod nebo zakrytí nějakého trestného činu (např. loupeže, zpronevěry). Mohou být však i jiné důvody, např. závist, nenávist, vyhrožování, vydírání, konkurenční boj, nebo sociální, politická či etnická odlišnost. V několika případech bylo žhářství použito jako tzv. falešná vlajka, tedy žhář požár využil k obvinění svého nepřítele a využil vlnu nevole, která se proti němu následně vznesla.

Slavné případy žhářství

• 356 př. n. l. – Herostratos podpálil Artemidin chrám v Efesu (jeden ze Sedmi starověkých divů světa), aby se stal slavným