Quido Bělský

Quido Bělský (5. ledna 1855 Praha^[1] – 20. srpna 1909 Domousnice^[2]) byl český stavitel, architekt, c. k. stavební rada a politik.

Quido Bělský
Quido Bělský (Ignaz Eigner 1891)
Poslanec Říšské rady
Ve funkci: 1897 – 1903
Volební obvod	Praha, Staré Město
Stranická příslušnost
Členství	Nár. str. svobodomyslná (mladočeská)
Narození	5. ledna 1855 Praha Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	20. srpna 1909 (ve věku 54 let) Domousnice Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	Olšanské hřbitovy
Rodiče	Jan Bělský
Příbuzní	Václav Bělský strýc
Alma mater	pražská technika Akademie výtv. umění Vídeň
Profese	podnikatel, stavitel, architekt a politik
Commons	Quido Bělský
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Olšanské hřbitovy, hrobka ve které leží mj. Jan Bělský, Quido Bělský a Quido Vetter

Život

Narodil se v pražské Bartolomějské ulici do rodiny architekta Jana Bělského a jeho druhé manželky Aloisie, rozené Nikodemové. Jeho strýcem byl Václav Bělský, v letech 1863–1867 pražský purkmistr.

Po absolvování gymnázia vystudoval pozemní stavitelství na pražské technice a architekturu na Akademii výtvarných umění ve Vídni. Po otci převzal v roce 1885 stavební podnikatelství, které provedlo řadu velkých staveb v Praze.

Angažoval se rovněž politicky. Ve volbách roku 1897 byl zvolen za poslance Říšské rady (celostátní zákonodárný sbor), kde reprezentoval městskou kurii, obvod Praha-Staré Město. Mandát obhájil ve volbách roku 1901. Zastupoval Národní stranu svobodomyslnou (mladočeskou). Pro pracovní zaneprázdnění se ale mandátu v lednu 1903 vzdal a na poslaneckém postu ho nahradil Karel Baxa.^[3]

Působil v Komisi pro soupis památek Prahy^[4]od jejího vzniku v roce 1883 (1884) a jako její člen spoluvytvářel první systém památkové péče v Čechách.

Rodinný život

V roce 1890 se oženil s Annou Novákovou (1870–1957), dcerou hygienika Josefa Nováka.^[5] Z manželství vzešla dcera a tři synové.^[6]

• Quido Karel (1891–1953)
• Zdenko (1894–1918)
• Jan (1899–1945)
• Anna (1902–1920)

Stavby (výběr)

Stavitelská firma Quida Bělského provedla například tyto stavby:

• Lapidárium v areálu Jubilejní zemské výstavě v Praze 1891, architekt: Antonín Wiehl, 1891, rozšířeno a přestavěno 1898, dnes Lapidárium Národního muzea, Praha 7 – Bubeneč, Výstaviště 422
• Výstavní pavilón klubu českých turistů na Jubilejní zemské výstavě v Praze 1891, vlastní návrh, později přenesen v roce 1892 na Petřín a zřízeno v něm zrcadlové bludiště, Praha 1 – Malá Strana, Petřínské sady
• Městská spořitelna pražská v Rytířské ulici, architekti: Antonín Wiehl a Osvald Polívka, 1891–1894, dnes Česká spořitelna, Praha 1 – Staré Město, Rytířská 29
• Strakova akademie, architekt Václav Roštlapil, 1892–1897, dnes sídlo vlády České republiky, Praha 1 – Malá Strana, nábřeží Edvarda Beneše 6, Kosárkovo nábřeží 3
• Kanalizační čistírna, projekt: William Heerlein Lindley, 1901–1905, v provozu 1907–1967, Praha 6 – Bubeneč, Papírenská 6, dnes Ekotechnické museum
• Hotel Central, architekti Friedrich Ohmann, Alois Dryák a Bedřich Bendelmayer, 1899–1902, Praha 1 – Nové Město, čp. 1001, Hybernská 10