Rámmohan Ráj

Rádža Rámmohan Ráj (nebo Rám Mohan Ráj; 22. května 1772 – 27. září 1833) byl bengálský reformátor, učenec a náboženský myslitel. Byl jedním ze zakladatelů sociálně-náboženského reformního hnutí na indickém subkontinentu.

Rámmohan Ráj
Narození	22. května 1772 Radhanagore
Úmrtí	27. září 1833 (ve věku 61 let) Bristol
Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Byl úředníkem Východoindické společnosti. Pro indický subkontinent chtěl přinést všeobecnou reformu, kterou chtěl založit především na reformě náboženské. Snažil se reformovat hinduismus a současně byl znalcem mnoha duchovních tradic. Byl vychován v tradici Šrí Čaitanji, současně poznal tradice křesťanství, islámu či tibetského buddhismu, kterou doprovázela i znalost pramenných jazyků (klasických i orientálních).^[1]

K prosazení reforem zakládal mnohé spolky, například Bráhmasamádž (Společenství Brahmy nebo též Společnost věřících v Boha).^[1]

Titul rádža mu udělil Akbar II, mughalský císař. Rámmohanův vliv byl patrný v oblastech politiky, veřejné správy, vzdělávání a náboženství. Mimo jiné usiloval zrušení satí (upalování vdov) a dětských sňatků. Mnoho historiků považuje Rámmohana Ráje za „otce bengálské renesance“.^[2]

Za negativní stránky jeho vlivu je považován vzrůst hinduistického nacionalismu.^[1]

Zemřel v Anglii, kam odešel jako vyslanec dillijského panovníka.^[3]