Růže oválnolistá

Růže oválnolistá (Rosa elliptica) je planě rostoucí, ostnitá, keřovitá růže dorůstající do výše 2 m. Kvete v letních měsících světle růžovými a vonnými květy, obdobně aromatické jsou i její listy. Tato nenáročná a dosud málo využívaná dřevina přizpůsobená středoevropskému podnebí je považována za původní druh české přírody.

Růže oválnolistá
Část keře růže oválnolisté (Rosa elliptica)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	růžotvaré (Rosales)
Čeleď	růžovité (Rosaceae)
Podčeleď	Rosoideae
Rod	růže (Rosa)
Binomické jméno
Rosa elliptica Tausch ex Tratt., 1823
Synonyma
Rosa inodora růže eliptická
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Listy a květní pupeny

Květ

Zralé šípky

V "Červeném seznamu ohrožených druhů České republiky" je zařazena do kategorie (C4b), mezi vzácnější druhy vyžadující další pozornost.^[1][2]

Rozšíření

Je rostlinou s výhradně evropským rozšířením, od jižních oblastí Norska a Švédska na severu po Itálii a Balkánský poloostrov na jihu, od Francie a Španělska na západě po Baltské státy a Ukrajinu na východě. Neroste na Britských ostrovech. V Alpách roste v nadmořské výšce až 1800 m.

V české přírodě se vyskytuje, i když ne příliš hojně, po celém území republiky. V oblastech řazených do termofytika a mezofytika roste častěji, v oreofytiku jen ojediněle. Nejvýše zaznamenaný výskyt je ve výšce okolo 800 m n. m., ve Volarech a na Klínovci.^[1][3][4]

Ekologie

Dřevina je fanerofyt rostoucí na suchých, hlavně výslunných svazích, opuštěných horských pastvinách, po lesních okrajích či na náspech okolo cest nebo také v houštinách na světlých stráních podél vodních toků. Nejvíce kvete a plodí na místech s trvalým celodenním slunečním svitem a na stanovištích s propustnou zeminou, která může být hlitopísčitá až kamenitá a je ideálně na vápencovém podloží. Kvete v červnu a červenci, šípky dozrávají v srpnu a září.

Růže oválnolistá je považována za součást blízce příbuzných druhů spadajících do skupiny Rosa rubiginosa agg. Počet chromozomů x = 7, ploidie 2n = 35 nebo 42, vyskytuje se ve dvou ploidních stupních, jako pentaploidní a hexaplodní.^[1][3][5]

Popis

Hustě rozvětvený, opadavý keř se světle hnědými větvemi, přímými nebo obloukovitě sehnutými, který vyrůstá z hluboko sahajících kořenů. Dorůstá nejvýše do 2 m a do šířky 1,5 m, v případě blízké opory mohou větve opírající se o ostny sahat i výše. Ostny jsou sehnuté až nazpět hákovitě ohnuté, směrem vzhůru se zmenšují, vyrůstají poměrně řídce a často ve dvojicích. Rostou na většině větví, pouze kmínky v přízemních partiích a květonosné větévky bývají bezostné. Jsou střídavě porostlé složenými, lichozpeřenými, dvou až trojjařmými listy, které mají řapíky i palisty. Lístky jsou tvaru eliptického až podlouhle obvejčitého, řapíčkaté, dlouhé 1,5 až 3 cm, na bázi jsou klínovité, na vrcholu zašpičatělé či tupě špičaté a po obvodě dvojnásobně zubaté. Na lícní straně jsou lesklé a na spodní straně i na špičkách jsou hustě chlupatě žláznaté a za horka nebo po poranění žlázky vypouštějí silici vonící po jablkách.

Květy jsou vonné, světle růžové nebo až bílé, oboupohlavné, pětičetné a velké v průměru 2,5 až 3,5 cm. Vyrůstají ve tří a vícekvětých chocholičnatých květenstvích, jen zřídka jednotlivě. Kališní lístky jsou dlouhé a úzké, po odkvětu směřují přímo nebo šikmo vzhůru, jsou po dlouhou dobu vytrvalé, na vyvíjejících se šípcích zůstávají a teprve na zralých zasychají a mechanicky se odírají a odpadávají. Korunní lístky jsou růžové až bílé, mají tvar vejčitý až široce vejčitý a bývají mělce dvoulaločné. V květu je pomnoženo mnoho chlupatých, žlutě zbarvených tyčinek se žlutými prašníky. Spodní semeník, vzniklý z více plodolistů, je zakončen mnoha čnělkami vytvářející nápadnou hlavičku. Květy jsou opylovány hmyzem nalákaným na nektar, případně se mohou opylit i samosprašně.

Po opylení se z květu vyvine dužnatý šípek, který bývá poměrně mnohotvarý, může být kulovitý, oválný, elipsoidní nebo řidčeji i hruškovitý, je velký asi 1 cm a má asi stejně dlouhou stopku. Je zbarven oranžově červeně, povrch má hladký a lesklý, disk plochý nebo klenutý a ústí úzké nebo široké. Obsahuje velký počet světložlutých, jednosemenných nažek asi 1 mm velkých. Šípky k lidské potřebě nebývají, neboť brzy po dozrání jsou rozměklé.^{[1][3][5][6][7]}

Význam

Růže oválnolistá je vhodná k použití jako okrasná rostlina, hlavně v parcích a přirozených okrasných zahradách bez nutností náročné údržby a řezu. Využívá se k estetickému zakrytí oplocení, starých zdí nebo přímo jako živý plot. Je v porovnání s vyšlechtěnými kultivary odolná vůči houbovým chorobám i živočišným škůdcům. Keře jsou oblíbeným hnízdištěm a šípky potravou pro četné druhy zvířat.^[7][8]