Růže pro Johanku
opera Otmara Máchy From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Růže pro Johanku, s podtitulem Panychida za statečné, je opera o třech dějstvích českého skladatele Otmara Máchy na libreto Josefa Pávka. Jejím námětem je osud atentátníků na Heydricha. Premiéru měla 8. ledna 1982 ve Státním divadle v Brně v budově Janáčkovy opery.
Remove ads
Vznik a charakteristika opery
Otmar Mácha se vrátil k opernímu žánru s odstupem zhruba deseti let po úspěšném uvedení své předchozí vážné opery, Jezero Ukereve. Na novém díle, jakési umělecké reportáži o atentátu na Heydricha,[1] pracoval v první polovině 70. let 20. století (uváděny jsou letopočty 1971–1974[2] nebo 1973–1975[3]). Libretista pojal příběh obecněji, alegoričtěji a psychologičtěji, jako „baladu o věrnosti a zradě“,[4] čemuž odpovídá i hudební zpracování. Opera nemá přímočarý děj: líčí cestu parašutistů os letiště v Anglii až po jejich pobyt a smrt v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje a jejich marný poslední boj, je však přerušován úvahami, vzpomínkami a halucinacemi hlavního hrdiny Prokopa. V těchto vložených scénách má významnou úlohu ženská postava: jako dívka Džejn byla Prokopovou snoubenkou v Anglii, kde zahynula při náletu, jako Jana zastupuje řadu žen, které parašutistům pomáhaly v Čechách, jako Johanka se nakonec stává jejich mstitelkou.[5]
I hudební zpracování je velmi kaleidoskopické, Mácha používá techniky koláže nebo reportáže, jednotlivé epizody jsou hudebně ostře odlišeny. Často využívá kontrastu mezi dramaticky napjatou hudbou doprovázející bezprostřední akce hrdinů a klidnými, velebnými oratorními pasážemi zpívanými sborem mimo scénu, který reprezentuje pravoslavné mnichy nebo je vůbec ireálným komentátorem. Zaznívá i hudba jiných forem, např. taneční orchestr z baru. Zpěv se pohybuje mezi recitativem a ariosem; náročné zpěvní party se pohybují v širokém rozpětí výrazu od mluvené řeči po vypjatý kantabilní výraz. Jednotlivé postavy jsou tak výrazně individualizovány a psychologicky charakterizovány. Orchestr je většinou tlumen, aby umožnil srozumitelnost zpívaného slova, výbušnými vstupy však zvýrazňuje a osvětluje dějové situace.[5][1][6][7]
Podle Ladislava Šípa je Růže pro Johanku „hudebně dramatickým vyjádřením a oslavou hrdinství a sebeobětování vůbec“.[5]
Remove ads
Osoby a první obsazení
Remove ads
Instrumentace
3 flétny, 3 hoboje, 4 klarinety, saxofon, 3 fagoty; 4 lesní rohy, 4 trubky, 4 pozouny, tuba; tympán, bicí souprava; 3 kytary, smyčce.[4]
Reference
Literatura
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads